Vláda v demisi se pustila do akce, která má už od příštího roku výrazně proměnit daňový systém. Většině zaměstnanců má měsíčně přilepšit v řádu stokorun. Podle záměru kabinetu Andreje Babiše (ANO) se především zjednoduší výpočet, který má snížit daňovou zátěž až o jeden procentní bod. Ministerstvo financí poslalo návrh změny daňového zákona do připomínkového řízení.
Klíčové je zrušení takzvané superhrubé mzdy, což je součet hrubého příjmu a zdravotního a sociálního pojištění. Z této částky nyní lidé odvádějí státu 15 procent. A ti, kdo vydělávají více než 1,4 milionu ročně, musejí přidat ještě sedm procent z částky, jež tuto hranici převyšuje. Pokud zákon projde, základní sazba, která se však bude počítat jen z hrubé mzdy, se zvýší na 19 procent. Sedmiprocentní přirážka pro výrazně vyšší příjmy má fungovat nadále.
Osoby samostatně výdělečně činné
Již od příštího roku by většina lidí mohla platit nižší daň ze mzdy. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) totiž počítá se zrušením superhrubé mzdy, kterou před jedenácti lety zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS). A současně chce zavést dvě sazby daně 19 a 24 procent z hrubé mzdy. Vyplývá to z novely daňového zákona, již resort financí poslal koncem předminulého týdne do připomínkového řízení.
Daňové úlevy by se díky připravované novele mohly dočkat také osoby samostatně výdělečně činné |
„Koncept superhrubé mzdy je složitý, netransparentní, komplikuje způsob stanovení daně a je i často kritizován odbornou veřejností. Zrušením superhrubé mzdy zjednodušíme a ztransparentníme současný systém a snížíme míru diskriminace zaměstnanců,“ vysvětlila LN ministryně Schillerová.
Daňové úlevy by se díky připravované novele mohly dočkat také osoby samostatně výdělečně činné. „U OSVČ se obdobného efektu jako u zaměstnanců docílí možností odečíst si od základu daně tři čtvrtiny zaplaceného pojistného, což má obdobný efekt jako náhrada superhrubé mzdy hrubou mzdou,“ uvedla šéfka resortu financí Schillerová.
Klouzavá progresivní sazba
V současnosti lidé platí daň ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy. Do té se počítá hrubá mzda plus sociální pojištění ve výši 25 procent a zdravotní pojištění ve výši devíti procent z hrubé mzdy. Oba tyto odvody nyní za zaměstnance platí zaměstnavatel. Místo 15 procent ze superhrubé mzdy by lidé platili 19procentní daň z hrubé mzdy. To by však pro ně znamenalo snížení daní o zhruba jeden procentní bod.
Solidární přirážka by sice měla zmizet, ale státní rozpočet podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové zkrátka nepřijde. Ministerstvo totiž počítá se zavedením klouzavé progresivní sazby od 19 procent pro základ daně do 1,5 milionu korun ročně až do 24 procent pro základ daně nad tuto hranici. |
Dnešní reálné sazby daně z příjmů pro zaměstnance totiž činí 20,1 procenta hrubé mzdy, což odpovídá pravidelné měsíční záloze daně. Například člověk, jehož mzda činí 27 tisíc korun hrubého, by měsíčně uspořil 297, za rok 3564 korun. „Tato změna je změnou pouze na oko,“ uvedla pro ČTK Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars. „U fyzických osob majících jiné druhy příjmů než příjmy ze zaměstnání pak zdanění kvůli zvýšení sazby daně vzroste,“ upozornila.
Připravená daňová novela přitom počítá i se zrušením solidární daňové přirážky ve výši sedmi procent hrubé mzdy. Tu nyní platí lidé, kteří si za rok vydělají více než 1,44 milionu korun hrubého. Solidární přirážka by sice měla zmizet, ale státní rozpočet podle Schillerové zkrátka nepřijde. Ministerstvo totiž počítá se zavedením klouzavé progresivní sazby od zmíněných 19 procent pro základ daně do 1,5 milionu korun ročně až do 24 procent pro základ daně nad tuto hranici.
Navzdory tomu resort financí předpokládá, že se v důsledku daňové novely sníží příjmy státního rozpočtu o 15,2 miliardy korun ročně. Celkový dopad na veřejné rozpočty, včetně krajů a obcí, pak úředníci spočítali na minus 22 miliard korun. „Tento výpadek bude kompenzován zejména při hledání úspor na výdajové straně státního rozpočtu v kombinaci s lepším výběrem daní i díky pokračujícímu efektu dříve zavedených opatření a rovněž díky růstu ekonomiky,“ uvedla optimisticky ministryně financí v demisi Alena Schillerová.
