„Tehdy jsem si určitě nemyslela, že vydrží tak dlouho. Užívala jsem si jeden z mála výletů na Západ. A těšila jsem se na stadion, kde se v roce 1972 závodilo na olympiádě. Až na rovince jsem si uvědomila, že se něco děje - spatřila jsem totiž na světelné tabuli čas 1:49. To není možné, říkala jsem si,“ vzpomínala Kratochvílová při pětadvacátém výročí rekordu.
Byla to pravda. Kratochvílová, která běžela teprve třetí závodní osmistovku v životě, překonala o patnáct setin sekundy historické maximum Rusky Olizarenkové.
„Vůbec jsem to nečekala. Nevím, jestli bych to zaběhla, kdybych byla vystresovaná z ohlášeného pokusu o rekord. Nebo z toho, kolik za to dostanu,“ dodává dvojnásobná mistryně světa.
Možná dobře, že na odměnu opravdu nemyslela. Za světový rekord dostala v Praze na dnešní poměry směšné tři tisíce korun.
Podle Kratochvílové ale právě díky vysokým bonusům, které si nyní mohou atletky vyběhat na dráze, vydržel nejstarší atletický rekord až dodnes.
„Říkám, že peníze kazí lidi, ale nevím, jak by to bylo se mnou. Kdybych mohla běhat dvacet osmistovek za sezonu a brát za to odměny, kdo ví, jestli bych ten rekord překonala,“ uvažuje světová rekordmanka. Možná má pravdu. Na přelomu tisíciletí se objevilo mnoho závodnic, o kterých experti předpokládali, že na čas z Mnichova zaútočí. Ale žádné se to nepovedlo.
Ani osvalené Mosambičance Marii de Lurdes Mutolaové, která si jinak z olympijských her a venkovních i halových světových šampionátů přivezla celkem jedenáct zlatých medailí. K legendárnímu výkonu rodačky z Golčova Jeníkova se přiblížila jen na necelé dvě vteřiny.
I proto dnes mnoho lidí nevěří, že výkony Kratochvílové nebo třeba rekordmanky na čtvrtce Němky Kochové, nebyly zapříčiněny jen tvrdým tréninkem, ale i anaboliky. „Často se mě ptají na zakázané podpůrné prostředky. Já si otevřu svoje tréninkové deníky, a když vidím těch patnáct let strašné práce, je mi smutno,“ řekla před lety Kratochvílová. „Dostávala jsem injekce s koňskou dávkou vitaminu B12, o kterém můj trenér Miroslav Kváč tvrdil, že mají anabolický efekt. Ale to pomáhalo spíš psychicky.“
A byla by vůbec ráda, kdyby rekord konečně padl?
Často říká, že ano. Že snad byla i připravena ve chvíli, kdy devatenáctiletá superběžkyně z Keni Pamela Jelimová v roce 2008 zaběhla čas 1:54,01 - tedy jen 73 setin za rekordem. Další útok se ale už nekonal, nejrychlejší juniorka všech dob řešila rodinné problémy a k této výkonnosti už se nepřiblížila. „Vlastně je to dobře. Ta česká vlaječka u rekordu vždycky zahřeje u srdce,“ usmívá se jubilantka.
Letité atletické rekordy * 1983 - Jarmila Kratochvílová 800 metrů - 1:53,28 minuty * 1985 - Marina Kochová (Něm.) 400 metrů - 47,60 vteřiny * 1986 - Jürgen Schult (Něm.) disk - 74,08 metru * 1986 - Jurij Sedych (SSSR) kladivo - 86,74 metru * 1987 - Stefka Kostadinovová (Bul.) výška - 2,09 metru * 1987 - Natália Lisovská (SSSR) koule - 22,63 metru
