* LN V květnu byl v České republice slavnostně zahájen projekt Východního partnerství – projekt EU a šesti zemí na východ od unie. Od té doby jsme o něm neslyšeli. Jak se vyvíjí v Bělorusku?
Byla podepsána určitá deklarace, ale ne nějaký konkrétní plán práce. Pro nás je to nejen jeden z ekonomických, humanitárních projektů, ale i symbol toho, že se vracíme do Evropy. Východní partnerství by se mělo skládat z mnoha různých projektů na poli ekonomiky, energetiky, modernizace i pokud jde o občanskou společnost. Můžeme naši vládu kritizovat za to, že není demokratická, ale ty projekty, které unii představila, byly velmi dobře ohodnoceny. Všechny tyto projekty se budou realizovat. Ale je to na hodně dlouhá léta.
* LN To znamená, že běloruská vláda je schopna a ochotna spolupracovat s Evropskou unií?
Oni chtějí s Evropskou unií spolupracovat velmi vychytrale. Chtěli by investice, finance, ale říkají, že demokracie už máme v naší zemi dost, víc už jí nepotřebujeme. Budou chtít přinutit Evropskou unii, aby s nimi spolupracovala jen na té ekonomické úrovni. Ta ekonomická spolupráce je v zájmu občanů Běloruska, ale v jejich zájmu je i demokratizace.
* LN Vy jako opozice máte možnost se na projektu Východního partnerství nějakým způsobem podílet?
Myslím si, že náš hlavní úkol, a to nejde jen o tento projekt, je europeizace naší země. Bělorusko je hodně sovětizované. Je tedy potřeba propagace evropských hodnot, roznášet svobodné informace o Evropské unii. Chceme, aby Bělorusové jezdili na stáže, vzdělávali se v Evropě. Pravdou je, že v rámci Východního partnerství je jeden oddělený zvláštní program, ve kterém by měly spolupracovat nevládní organizace těch šesti zemí a unie. A v listopadu v rámci tohoto programu bude v Bruselu forum NGO, toho se můžeme účastnit.
* LN Jaká je vůbec podpora Evropské unie v Bělorusku? Dá se to nějak srovnat s podporou Ruska?
Hrozně moc to závisí na přístupu ke svobodným informacím. A u nás nezávislé informace nejsou. V Bělorusku bývala hodně protizápadní propaganda, teď se to ale trochu uklidnilo. Před měsícem dokonce údajně počet lidí, kteří jsou pro integraci s Evropou, překonal počet obyvatel, kteří jsou pro větší integraci s Ruskem. Větší zapojení do Evropy dnes požaduje asi 43 procent lidí. Pro nás je ale důležité, abychom to nestavěli jako konfrontaci – buď s Evropou, nebo s Ruskem. Vstup do EU, to bude trvat ještě dlouho. Ale prvotně jde o to, abychom přijali evropské hodnoty a svobody. A s Ruskem si musíme zachovat dobré sousedské vztahy. Já jsem jen proti tomu, aby se vybudovala takzvaná rusko-běloruská unie, protože to by znamenalo pohlcení Běloruska Ruskem.
* LN Bělorusko bylo zapojeno do projektu Východního partnerství na základě určitých pozitivních signálů uvnitř země. Opravdu se něco změnilo k lepšímu?
Vláda tenkrát udělala několik důležitých kroků. Propustili všechny politické vězně. Dali do distribučního systému a také začalo být možné objednat si až domů dvoje nezávislé noviny. A zaregistrovali naše hnutí Za svobodu. A nyní si myslí, že toto už bude stačit navždycky. Po těchto krocích už totiž k žádným důležitým změnám nedošlo. I když je potřeba říci, že celkově se teď vláda bojí provádět represe tak otevřeně a krutě, jako tomu bylo dříve. Je potřeba si pamatovat, že žádná autoritářská moc se nebude sama demokratizovat, protože by to pro ni znamenalo zánik. A v té souvislosti si myslím, že v evropské politice chybí nějaké přesné požadavky, které by mělo Bělorusko splnit, a přesný kalendář, kdy je má splnit. Poslední dobou to spíš vypadá, že EU dělá některé vstřícné kroky a Bělorusko jen čeká na finanční podporu. A mělo by to být přece jen krok po kroku, postupné sbližování z obou stran.
* LN A změnilo se nějak chování Lukašenka? Změnil se běloruský prezident?
On sám se nezměnil, ale jeho chování se trochu změnilo. Lukašenko má velmi dobrou intuici, je to velmi talentovaný populista. Hájí nezávislost země hlavně proto, aby si uchoval svou vlastní moc. Ale on sám nemůže garantovat nezávislost, to může jen demokracie. Moje pozice je ale taková, že pokud Lukašenko dělá kroky, které jsou užitečné pro naši zemi, tak říkám, že Lukašenko dělá správné věci. To nicméně neznamená, že ho přestaneme kritizovat za to, že nemáme práva ani svobody. Ale myslíme si, že i v případě, že Lukašenko zůstane prezidentem, je možné obracet se směrem k Evropě. Musím ale říct, že to pro nás není jednoduchá volba. Morálně je to velmi nepříjemné.
* LN Došlo poslední dobou k nějakému dalšímu zatýkání?
Zatýká se o něco méně, ale opět máme politického vězně, který je uznaný Amnesty International. Je to mladý člověk, jmenuje se Dubsky. A ve vězení nově sedí další dva podnikatelé a je velmi pravděpodobné, že je to z politických důvodů. Mladé lidi teď do vězení nezavírají, ale zase je vyhazují z univerzity a posílají do armády.
* LN Po několikaměsíční roztržce se v srpnu sešel ruský prezident Dmitrij Medveděv s Alexandrem Lukašenkem, znovu se ale téměř na ničem neshodli. Jaké jsou nyní vztahy Běloruska s Ruskem?
Naše vztahy jsou vytyčeny v projektu rusko-běloruské unie. Jenže každá ze zemí má jiné cíle, takže to nefunguje. Rusko by chtělo pohltit Bělorusko a Bělorusko zase mít lacinou ropu a plyn. Ani Bělorusko, ani Rusko ale nechtějí přiznat, že se ten projekt vůbec nepodařil. A Rusko pokračuje ve své politice ovlivňování běloruského dění prostřednictvím ekonomických vztahů. Například dají nám úvěry, abychom si u nich mohli kupovat ropu a plyn, nám tak ale zároveň závratně roste dluh vůči Rusku. Celkově jsou vztahy mezi ruskými a běloruskými představiteli hodně vyostřené.
* LN Projevuje se v Bělorusku hospodářská krize?
Ekonomika, která je řízena vlastníma rukama a vlastní silou, se dostává do krize velmi pomalu. Zase se z ní ale těžko bude dostávat. U nás bude asi nejsilnější krize v příštím roce, možná později. Nyní je to taková krize skrytá. Největší problém je, že v Bělorusku nemodernizovaná ekonomika vyrábí produkty, které vůbec nejsme schopni prodat. Na skladech leží spousta zboží, to jsou utracené peníze, energie, platí se lidská práce, která si na sebe nijak nevydělala. A podmínky pro podnikání mají u nás ještě daleko k dokonalosti. My teď žijeme hodně na vlastní dluh, protože si bereme úvěry z bank, ale nevyděláváme si na ně.
* LN Na počátku roku 2011, možná již na konci roku 2010 se budou v Bělorusku konat další prezidentské volby. Jak odhadujete šance opozice?
Pokud nebude hluboká ekonomická krize, tak vláda udělá ty volby úplně podle stejného scénáře, jaký byl před třemi lety. To znamená volby, kde není volby. Stejně se jich ale musíme účastnit. Je potřeba mluvit s lidmi, chodit za nimi, dávat jim informace. Pokud ale bude velká krize, tak si myslím, že šance nějaké demokratické alternativy vzrostou. Hlavní náš problém je ale přístup do médií – do rádia, do televize se vůbec nedostaneme. Proto je těžké bojovat o image. Mě lidé znají, protože já neustále jezdím po zemi, setkávám se s lidmi, třesu si s nimi rukama, ale v televizi mě nikdy neviděli.
* LN Jaká je vůbec podpora demokratické opozice v zemi?
Nedávno se prováděl nezávislý průzkum, jak by se rozložily hlasy, kdyby Lukašenko kandidoval proti demokratickému kandidátovi. Vyšlo to 43 procent pro Lukašenka a 25 pro demokratického kandidáta. Všechna ta procenta se ale mohouměnit, jakmile budeme mít přístup do médií.
O autorovi| TEREZA ŠUPOVÁ, redaktorka LN
