Kamarádka se před 35 lety provdala do Itálie a tam musí používat své rodné příjmení, manželovo se prostě nepřebírá. Když však jedná s našimi úřady, musí používat příjmení manželovo.
Že si paní vozí ocet a mouku, chápu. Ty naše jsou specifické, dá hodně práce najít alternitavu. Tatarka i majonéza se ale dá snadno vyrobit. Známý, který žije v Norsku, si zase z Čech vozí ve velkém plnotučnou hořčici.
ale v mnohém jsou před námi, už i ve fotbale.
Noo, to je vazne dulezite, vynikat ve fotbale!
Fakt si musi dovazet tatarku? Co si ji udelat z vajec, oleje a okurek? A mouku nemaji? Divne :)
Divné mi připadá spíš to, že by neměli kávu. Nesmysl...
že oni toho nechápou mnohem více. Já zase nechápu, proč se v tak malé zemi mluví třemi jazyky!!
škoda je, že paní je i přes vyšší vzdělání tak neskutečně hloupá...
škoda by byla, kdyby geny hlouposti šířila u nás. takhle to odskáče rod Ganga
typu Lenin, Lavrov, Sokolov - vždyť je to vlastně 2. pád (koho, čeho, čí) a znamená potomek nějaké Lenya nějakého Lavry a Sokola,
Z toho pravidla se vymyká plukovník KGB pan Putin, protože jeho příjmení pochází z rumunštiny a zmamená něco maličkého.. Shodou okolností totéž znamená i jméno Gering, který se přejmenoval na Göring, křestním jménem Hermann.
Euripídův, kde každé třetí slovo jsme přejali v té či oné podobě do jazyků dnešních, měla nejen tuším že 6 pádů, ale také tři čísla: jednotné, dvojné (duál) a množné. Perlička: známá mně vyprávěla, že mají klienta v USA, jehož křestní jméno je Carmen.
John Wayne měl také křestní jméno ženské, původním jménem se jmenoval Marion Robert Morrison.
Marion je francouzská varianta hebrejského jména Maria.
stejná jsou příjmení jako Petrů, Pavlů, Matějů a jiná. Navíc si myslím, že bychom byli velmi překvapeni, kdybychom se dozvěděli, jak to mají se jmény a příjmeními jiné, třeba asijské nebo africké národy. V tu chvíli by možná naše -ová bylo zcela nevinné. Rozumím však tomu, že žije-li dotyčná delší dobu v cizině, koncovku -ová z praktických důvodů vypustí. Je ovšem zvláštní, že to většinou nedělají ženy s příjmením Kožená, Smutná, Černá atd. A že přidáváme ová i k cizím příjmením? Opět si musíme uvědomit, že čeština se jmény pracuje, proto Merkelová, Clintonová apod. Zde záleží také na našem jazykovém citu a známosti dané ženy. Za mého mládí se psalo Piafová či Christieová. Dnes by mně to přišlo hloupé. Nebo jsme znali Rakušanku jistou paní Hnyk. Protože jsme s ní často jednali a oslovovalu Frau Hnyk, tak i v češtině jsme vždy říkali: Volala paní Hnyk.
A jak by se tedy správně řeklo, že jsem dal něco paní jménem Ema Smetana? A jak by se jméno "Ema Smetana" skloňovalo v ostatních pádech?
a v Belgii 100, prevedeno na stejnou menu, tak to neni jednou, ale dvakrate drazsi. 50x1 je stale 50, 50 x 2 je 100.
Hmm, jen škoda, že se Vám pan učitel v počtech nevěnoval alespoň jednou tolik...