Silnice a mosty v muzeu. Ve Vikýřovicích naleznete expozici dopravních značek, patníků i mostních konstrukcí

Expozice jsou unikátní, díky výtahům a širokým uličkám přátelské ke kočárkům i vozíčkářům, a hlavně vás nesmírně překvapí svým rozsahem. Prohlédnete si řadu historických map, dokumentů, kronik, vzácných fotografií a starých dopravních značek.

Výjimečná je sbírka služebních a firemních odznaků a medailí, zrekonstruované historické dopravní prostředky a také spousta interaktivních prvků, historických filmových dokumentů a naučných videí. Na precizních modelech poznáte různé typy vozovek, mostů a dalších staveb – a mimochodem, pár mostů si tu můžete sami postavit. Dětem se určitě bude líbit i funkční modelové kolejiště.

Fandy konstrukcí a mostů, silnic, aut a dopravy ještě před vstupem do muzea zřejmě přiláká nádvoří a volné plochy kolem muzea, kde jsou zaparkované nejrůznější silniční mechanismy, některé renovované, jiné ve stadiu mírného nebo většího rozpadu.

Mauzoleum v Sobotíně Bratři Kleinové sídlili v budově zrušené Eisenbachovy zbrojovky, kterou přestavěli na zámek. Dnes tam je hotel, a tak někdejší slávu průmyslnického rodu v Sobotíně připomíná hlavně impozantní rodové mauzoleum. Kaple s podzemní hrobkou a bohatou sochařskou a kamenickou výzdobou si v ničem nezadá s hrobkami předních šlechtických rodů v českých zemích. Objekt inspirovaný díly italského renesančního architekta Andrea Palladia navrhl v roce 1880 architekt Wenzel S. Baumheyer, samotná stavba proběhla o pár let později. Kvůli špatnému technickému stavu byly rakve v roce 1999 přeneseny do rodinné hrobky na hřbitov u sobotínského kostela sv. Vavřince. V současnosti je mauzoleum ve špatném technickém stavu a obec Sobotín se snaží získat finanční prostředky na jeho obnovu.

Na traktory, náklaďáky, nakladače a bagry, ukázky různých způsobů dláždění a další stroje dohlíží dřevěná socha sv. Kryštofa, patrona všech, kdo se pohybují po cestách a silnicích.

Překvapením mohou být obří vyřazené mostní konstrukce Sobotínsko-štěpánovských železáren, které se samozřejmě do interiérů nevejdou. V interiérech ale poznáte spousty těch nejznámějších: vedle Karlova mostu v Praze například kamenný most v Písku, Svatojanský most v Litovli, malý moravský Karlův most v Náměšti nad Oslavou, kamenný most ve Vamberku, krásný cihlový most na Portz Insel u Mikulova anebo Záplavový most v Lounech.

Mosty objevíte nejenom na obrazech, medailích, známkách a bankovkách, ale najdete tu i rozcestník s tipy na výlety do míst, která mají mosty v názvu. Vypravte se třeba do Mostu u Benešova, Mosteckých lázní, Mostků, Mostkova, Mostkovic či Kněžemostu anebo tam, kde mají most v městských erbech.

Kde vypukl hon na čarodějnice

Část Muzea silnic je věnovaná životu a dílu bratří Kleinů, stavitelů silnic, železnic a mostů. Bratři Josef, Engelbert, Franz, Libor, Albert a Hubert patřili v 19. století k nejvýznamnějším stavebním a průmyslovým podnikatelům rakouského mocnářství.

Hlavním sortimentem jejich železářské výroby byly nosné konstrukce mostů, výroba nýtovaných příhradových konstrukcí se v sobotínských a petrovských strojírnách udržela až do počátku první světové války. Z více než dvou tisíc železných mostních konstrukcí vyrobených v kleinovských železárnách se několik z nich na Šumpersku dochovalo dodnes.

Možná pro vás bude Muzeum silnic jen malá zastávka cestou, ale možná se tu budete chtít zdržet. Vypravte se třeba do Sobotína: je to místo, kam sahají kořeny děsivých čarodějnických procesů.

Pouť do krajiny ticha. Vypravte se do půvabného poutního areálu Skalka

Pomník u kostela sv. Vavřince připomíná, že právě tady byla v roce 1678 přistižena při krádeži hostie vernířovická žebračka Marina Schuchová. Následným čarodějnickým procesům padlo za oběť několik desítek nevinných lidí včetně sobotínského rychtáře Hanse Axmanna s manželkou Dorotou.