V této době je třeba pozornost chovatele zaměřit především na příjem potravy, resp. tělesnou hmotnost feny, její celkovou kondici a vaginální výtok. Přiměřeným krmením feny v období březosti dojde k navýšení její tělesné hmotnosti o 15 až 25 % v porovnání s obdobím před zabřeznutím. Po porodu by feny měly mít o 5 až 10 % vyšší hmotnost než v čase před nakrytím. Tato hmotnost koresponduje s vývojem mléčné žlázy a mimobuněčné tekutiny.
V období březosti feny nepotřebují nijak navyšovat tělesný tuk, aby následně udržely laktaci, protože jsou samy schopny výrazně zvýšit příjem krmiva právě v průběhu samotné laktace.
Jak ovlivňuje nesprávná výživa samotný plod?
Nesprávná výživa, včetně hladovění či nadměrného příjmu potravy, může negativně ovlivnit březost, porod i laktaci. Oplodněná vajíčka mohou odumřít a výsledkem je pak resorpce embryí. Případně se plody mohou vyvíjet nesprávně nebo přímo odumřou. Nesprávnou výživou dochází také k předčasným porodům či přenášení plodů nad termín porodu (rození mrtvých plodů). A také může být příčinou nízké porodní hmotnosti štěňat, která jsou predisponována k hypoglykémii, sepsi, zánětům plic a nižší životaschopnosti.
Obezita na konci gravidity může způsobit vyšší výskyt ztížených porodů a predisponuje novorozence k hypoxii a hypoglykémii. Úmrtnost štěňat je signifikantně vyšší než u normálně krmených březích fen.
Mění se energetická potřeba feny v průběhu březosti?
Jen 2% celkové hmotnosti plodu se vyvíjí v prvních 35 dnech březosti a 5,5 % do 40 dne. Z toho důvodu energetické požadavky matky v prvních dvou třetinách březosti se nijak neliší od dospělých zvířat v běžné zátěži. Po 40 dni plod roste exponenciálně (viz graf), a proto energetické požadavky feny výrazně rostou v průběhu 5. týdne a dosahují vrcholu mezi 6. až 8. týdnem březosti. V tomto období se zvyšují energetické požadavky o 30 % ve srovnání se psy v běžné zátěži pro feny malých plemen, zatímco energetické požadavky fen velkých a obřích plemen vzrostou o 50-60 procent.
Význam vápníku a fosforu
V průběhu posledních 35 dnů březosti, požadavky na vápník a fosfor výrazně vzrostou v důsledku rychlého vývinu kostí plodů. Pozor však na nadměrný příjem vápníku v průběhu březosti, který může feně spíše uškodit než pomoci. Proto se doporučuje v průběhu březosti podávat krmivo, které se vyhýbá nadměrným dávkám vápníku (0,75 až 1,5% krmné dávky) a má správný poměr vápníku a fosforu (1:1 do 1,5:1).
Jak často podávat krmivo v průběhu březosti?
Krmivo se doporučuje podávat březí feně jednou či dva krát denně v průběhu první poloviny březosti. A následně nejméně dvě krmení denně v druhé polovině březosti. U gigantických plemen upřednostňujeme volný přístup ke krmivu v průběhu celého dne cca od 5. týdne březosti. U fen březích s vysokým počtem plodů se doporučuje také volný přístup ke krmení z důvodu omezené prostornosti břicha.
Jak krmit kojící fenu?
V průběhu laktace jsou požadavky na výživu feny přímo závislé na produkci mléka, která primárně závisí na počtu sajících štěňat. V tomto období jsou požadavky vůbec nejvyšší v porovnání s jakýmkoli jiným obdobím života feny a stejné nebo vyšší než v období jejího růstu. Například fena Německého ovčáka s šesti štěňaty ve vrhu může produkovat až 1,7 litru mléka za den ve 3. až 4. týdnu laktace. Fena plemena Beagle s pěti až sedmi štěňaty je v tomtéž období schopna produkce cca 1 litru mléka denně.
Správná výživa fen v období kojení by měla zabránit dramatickému hubnutí fen při zachování si schopnosti tvořit takové množství mléka, které by plně pokrylo potřeby štěňat do 4. týdne stáří. Ztráta hmotnosti feny v období kojení oproti její hmotnosti těsně po porodu by neměla přesahovat 10 %.
Pro zabezpečení optimálního průběhu kojení fen s průměrným počtem štěňat ve vrhu byly stanoveny následující kritéria:
- 1. týden po porodu krmit fenu v dávce 1 až 1,5 násobku záchovné dávky nebřezích fen
- 2. týden: 2 násobek
- 3. až 6. týden: 2,5 až 3 násobek
- Od 3. až 4. týdnu stáří štěňat, kdy je převádíme na tuhou stravu, je vhodné krmit fenu odděleně, aby nežrala krmení štěňatům.
- 7. až 8. týden se sníží dávka na polovinu záchovné dávky nebřezích fen.
V praxi je lepší krmit fenu v období kojení metodou „volného přístupu ke krmení“, s výjimkou situace, kdy fena má jenom jedno štěně nebo má tendenci k obezitě. Volný přístup ke krmení je zvláště důležitý když má fena více než čtyři štěňata ve vrhu. Některé feny jsou nervózní v průběhu celé laktace a volný přístup ke krmení jim umožní přijímat potravu dle jejich požadavků.
Žádným ze standardních typů krmiva nelze prakticky zabezpečit tak vysokou potřebu energie a živin, jakou potřebuje fena na vrcholu kojení. Standardní krmivo není schopno objemově tyto zvýšené nároky krýt. Je proto nezbytné předkládat feně pouze krmivo koncentrované s vyváženým obsahem vysoce stravitelných složek (do 30 % bílkovin).
Nedostatečný přísun živin a energie se u feny záhy projeví úbytkem hmotnosti a omezením nebo zcela zastavením produkce mléka, což se ve svém důsledku projeví ve zpomalení růstu štěňat.
Stejně tak je důležité zabezpečit neustálý přístup k čerstvé vodě, jejíž nedostatek má stejné následky jako chyby v krmení.
S přikrmováním štěňat mléčnými náhražkami a převáděním štěňat na klasickou (tuhou) stravu začínáme v co nejranějším věku, dále pak u fen se zdravotními problémy a u mnohočetných vrhů, kdy tak feně můžeme výrazně ulehčit.
Kdy odstavit štěňata od feny?
Odstav štěňat od kojící feny je postupný proces probíhající dvoufázově. S první fází začínáme, když štěňata přijímají klasickou (tuhou) potravu, většinou mezi třetím až čtvrtým týdnem věku. Tato fáze je doporučována především u fen s vyšším počtem štěňat ve vrhu.
Je potřeba mít na mysli fakt, že ošetřování štěňat fenou je důležitým stimulem pro její mléčnou produkci. Produkce mléka u feny velice rychle klesá, když štěňata začínají přijímat tuhou potravu.
Úplný odstav štěňat (druhá fáze) proto děláme postupně s minimalizací stresu pro fenu. Některé feny však mohou pokračovat v produkci většího množství mléka a jsou tedy ve větším riziku rozvoje zánětu mléčné žlázy i po kompletním odstavení štěňat.
V běžné chovatelské praxi je odstav štěňat prováděn mezi 5. až 8. týdnem po porodu. Kritériem pro stanovení termínu odstavu by měla být kondice feny. U fen vyhublých s početným vrhem je účelné ukončit tvorbu mléka již v 5. nebo 6. týdnu. Naopak u obézních fen je možné prodloužit kojení bez problémů až do 10. týdne.
Fenu a štěňata v době odstavu chováme odděleně a dobu sání cíleně regulujeme. Na počátku odstavu umožníme kojení maximálně 3x za den, na konci pak pouze 1x denně a to nejlépe ne všech štěňat. Zásadou je pouštět štěňata k feně vždy až po nakrmení.
Následující období (od odstavu do nástupu nového hárání) se fena regeneruje a připravuje na nový reprodukční cyklus. Jeho délka je do značné míry závislá na rychlosti návratu do optimální kondice.
Jak krmit fenu při odstavu?
Restrikce příjmu krmiva feně den až dva před plánovaným odstavem štěňat způsobí pokles mléčné produkce. Proto se snažíme třeba už v posledním týdnu plynule snižovat každý den krmnou dávku o 10 až 25 %, aby na konci odstavu odpovídalo množství krmiva maximálně záchovné dávce pro nebřezí fenu.
Po odstavu se u feny vracíme se ke krmení krmivem pro psy bez zátěže, které obsahuje bílkoviny do 26 %. Poslední den odstavu fenám ordinujeme většinou hladovku. Příjem tekutin bývá při odstavu snižován o třetinu.
Ponechání jednoho až dvou štěňat u feny nijak nezmírní přeplnění její mléčné žlázy. Tento postup jenom prodlužuje stimulaci mléčné produkce. Když se proto rozhodnete pro odstav štěňat od matky, udělejte tak najednou.
Kontrola mléčné žlázy po odstavu
Mléčnou žlázu kontrolujeme 1x denně. Všímáme si především, jestli nedochází k tzv. zatvrdnutí mléčné žlázy jako prvního příznaku zánětu. K němu může dojít v důsledku zadržování mléka. Mléko ze struků však neodstřikujeme, aby nedocházelo k další stimulaci jeho tvorby.
Výživa štěňat
Období od narození do odstavu štěňat je pokryté mléčnou výživou. Po základním ošetření štěněte po porodu je druhou nejdůležitější fází zabezpečení příjmu potravy v co nejkratší době, optimálně do půlhodiny, nejpozději však do 2 hodin po porodu. Důvodem je velmi malá energetická rezerva štěňat, která je u novorozence odhadována asi na 6 hodin.
Pak je to i limit propustnosti střev pro mateřské protilátky přijaté kolostrem (výměšek mléčné žlázy několik dní před a po porodu). Po prvním napití se sliznice tenkého střeva štěněte začne uzavírat pro prostup protilátek z kolostra a po 12 – 24 hodinách je zcela uzavřena. Množství přijatého kolostra při prvním napití určuje množství přijatých protilátek, s kterými musí štěně vystačit do první vakcinace.
Před vlastním kojením se doporučuje omytí struků feny, ostříhání srsti v okolí mléčné žlázy a odstřik prvních kapek mléka neboť v nich bývá nejvyšší koncentrace baktérií ze strukového kanálku. Pokud je fena zdravá a vrh není příliš početný, není zapotřebí se v prvních 14 dnech o štěňata příliš starat.
Krmení štěňat v případě, kdy fena nekojí
V případě, že z jakýchkoliv důvodů není možné zabezpečit kojení matkou, je nezbytné zvolit náhradní řešení. Optimální je přiložit štěňata k jiné kojící feně, nejlépe ve shodném časovém intervalu po porodu jako je stáří narozených štěňat. Druhou variantou je přiložení štěňat k feně s falešnou březostí (tzv. pseudograviditou), u které je složení mléka velice podobné mateřskému mléku. Navíc s rozvojem mateřského pudu se jeho složení plně srovná s mlékem kojící feny. Ke krmení mléčnými náhražkami přistupujeme teprve v krajním případě.
Každý z chovatelů by měl mít v zásobě alespoň jedno balení náhradní mléčné směsi pro případ potřeby. V případě, že tomu tak není, je možné použít pro nouzové nakrmení oslabených štěňat plnotučné mléko, kondenzované mléko ředěné vodou v poměru 5:1, smetanu s obsahem tuku do 6 %, čerstvé kravské mléko nebo mléčnou stravu pro děti připravenou zhruba v dvojnásobné koncentraci. Všechny tyto varianty jsou určeny jenom k nouzovému krmení po dobu max. 1-2 dní. Pak je potřeba co nejrychleji zabezpečit kvalitativně plnohodnotné krmení. Cukerný roztok není u štěňat vhodnou variantou energetické náhrady.
Při krmení mléčnými náhražkami je potřeba připravit vždy čerstvou dávku zahřátou na 37-39 °C (nikdy nevařit). Štěňata se krmí ad libidum (do sytosti) v intervalech. Vždy se řídíme momentální potřebou štěněte, ne tabulkovými hodnotami (ty jsou jenom orientační).
Vedle výživy jsou velmi důležité zoohygienické podmínky. Teplota prostředí by se měla pohybovat kolem 30°C, protože štěňata v prvých týdnech nemají vyvinutou termoregulaci. Osiřelým mláďatům je potřeba také zhruba do 3 týdnů stáří odpovídajícím způsobem masírovat bříška a oblast konečníku, abychom navodili močení a kálení.
Přechod štěňat na pevnou stravu
Od 3. až 4. týdne se štěně začíná osamostatňovat, začíná přijímat pevnou stravu. Přechod na nový typ krmení by měl trvat alespoň 1-2 týdny, aby mohla proběhnout potřebná enzymatická adaptace trávícího aparátu. Je vhodné předkládat krmení pozvolna ve zvyšujícím se množství, a to nejlépe před kojením, čímž se zajistí, aby štěňata přistupovala ke krmení vždy hladová.
Štěňatům předkládáme krmení ad libidum (do sytosti), nehrozí u nich překrmení. To je ovládáno pocitem mechanické sytosti. Krmná dávka musí být vždy čerstvá, to znamená, že hned po nakrmení je třeba odstranit zbylé krmivo, abychom zamezili jeho zkažení. Krmení štěňat je ovlivňováno také silně založeným sociálním a sdružovacím instinktem. Celý vrh proto krmíme společně, nejlépe z jedné misky.
Odstav štěňat
V běžné chovatelské praxi je odstav štěňat prováděn mezi 5. až 8. týdnem po porodu. V průběhu 1 až 2 týdnů pozvolna omezujeme kojení štěňat, štěňata se učí přijímat typ krmení odpovídající dospělému jedinci. Získávají relativní nezávislost na matce.
S odstavem je však spojena velká stresová zátěž, kdy jsou štěňata trvale odloučeny od matky a sourozenců. Učí se reagovat na nové povely, získávají zkušenosti. V této době ještě není jejich imunitní systém zcela vyzrálý (prudce klesají protilátky získané z kolostra matky a nové si zatím ne vždy dokáží rychle vytvořit).
Hladová štěňata jsou neklidná a hlavičkou vyhledávají struky (hmatový signál). Přitom se snaží o uchopení a přisání na cokoliv připomínající struky. Tyto jejich pokusy jsou doprovázeny mlaskáním, později kňučením a kňouráním (zvukový signál).
Štěně roste velmi rychle a je schopno zdvojnásobit svoji porodní hmotnost během několika dnů. Růstová perioda kolísá od 6 do 24 měsíců. Čím vyšší dospělé hmotnosti zvíře dosahuje, tím později tělesný růst končí. Zajímavý je poznatek, že většina plemen psů dosahuje 50 procent dospělé hmotnosti ve stáří 5-6 měsíců. Jakmile dosáhne štěně poloviny hmotnosti v dospělosti, stačí přejít na krmení 2x denně a po ukončení růstu se doporučuje krmení jednou denně.