Paní Evansová získala synovo sperma a nyní doufá, že nalezne nositelku plodu, aby mohla jednoho dne vychovávat Nikolasovo dítě. Kritici nicméně nesouhlasí a hovoří o potenciálním potomkovi jako o „zástupném dítěti“.
Onázory jiných se ale paní Evansová nezajímá. Říká, že pouze činí to, co by si její syn přál udělat.
„Měl by mě za to, co dělám, strašně rád,“ prohlásila.
Nikolase udeřil v březnu neznámý útočník ve rvačce v texaského Austinu. Při pádu se Nikolas udeřil hlavou o zem. Zemřel o pár dní později na začátku dubna.
Po synově tragické smrti se paní Evansová rozhodla po poradě s rodinou uchovat synovu památku v jeho budoucím dítěti. Nikolas jí prý kdysi řekl, že by chtěl mít tři syny a měl pro ně vybrána i jména. Pro získání povolení k odebrání synova spermatu se musela obrátit na soud. A měla úspěch. Jistý urolog pak mohl z těla odebrat potřebný vzorek a spermie se následně ukázaly být schopné oplodnění. Její úmysl však vzbuzuje sporné reakce.
„Je to pro dítě drsný způsob, jak přijít na svět. Poté, co se dozví o svém původu, nevím, jaký dopad to na ně bude mít,“ prohlásil Tom Mayo, ředitel centra pro etiku Jižní metodistické univerzity v Dallasu.
Art Caplan, šéf oddělení lékařské etiky Pensylvánské univerzity ve Filadelfii, uvedl, že v posledních deseti letech američtí lékaři dostali přibližně 1000 podobných žádostí od manželek, matek a přítelkyň zemřelých mužů. Ale většina prý sperma nakonec nepoužila. Nemocnice navíc postrádají legislativu, která by tyto otázky jednoznačně řešila, takže většinou záleží na rozhodnutí jednotlivých urologů.
Mark Vopat, profesor filozofie a religionistiky Youngstownské univerzity v Ohiu, přímo zpochybnil rozhodnutí soudu. Nikolas Evans podle něj sice mohl před matkou vyjádřit přání mít v budoucnu děti, bylo by prý ale chybou předpokládat, že by chtěl být otcem potomka i po své smrti.
