Před šedesáti lety to byl architektonický zázrak. Čandígarh, nové hlavní město indického státu Pandžáb, se mělo stát symbolem modernizace Indie i univerzálnosti moderní architektury. Le Corbusier a jeho tým tu navrhli celkový plán města pro půl milionu obyvatel, jednotlivé budovy, jejich interiéry i nábytek. Těžko najdete knihu o architektuře 20. století, kde by nebyla alespoň jedna fotografie z čandígarhských budov z litého betonu. Podobné architektonické utopie vznikly jen dvě. Čandígarh a Brasilia, nové hlavní město Brazílie od architektů Oscara Niemeyera a Lúcia Costy.
Le Corbusiera do Indie pozval ministerský předseda Džaváharlál Néhrú. Po roce 1947 byl Pandžáb rozdělen mezi Indii a Pákistán a jeho historické hlavní město Lahore připadlo Pákistánu. Néhrú se rozhodl manifestačně vybudovat nové hlavní město. Le Corbusier město rozvrhl do sektorů a celý Čandígarh měl zůstat obklopen zelenou rekreační zónou. Architekt a jeho tým kladli důraz na harmonii městských funkcí, vytvořili přehlednou hierarchii komunikací od dálnic, lokálních silnic až po pěší zóny. Tři monumentální budovy státní správy navrhl sám Le Corbusier. Je v nich autorem všeho. Od konceptu až po detaily kování na dveřích.
Dnes si kousky této moderní architektonické památky můžete koupit na aukcích nebo u obchodníků s nábytkem. Židle, stoly, lampy, a dokonce kryty na kanály jsou vyhledávanými sběratelskými předměty. Úředníci z Pandžábu prodávají zařízení vládních budov, které odepisují jako poškozené, aniž by si byli vědomi cen, za které je galeristé v západním světě prodávají. Podle britského listu The Guardian byl kovový kryt kanálu z Čandígarhu nedávno v Londýně prodán za 15 tisíc liber (asi 420 tisíc korun). V Chicagu se zase prodala lampa veřejného osvětlení z čandígarhské zoo za 36 tisíc dolarů. Bohužel nejde o žádnou novinku, corbusierovské předměty z Čandígarhu se ve světě ve velkém prodávají již od roku 2006. Na internetu lze i dnes dohledat desítky křesílek, pohovek, lamp a psacích stolů, s vyvolávacími cenami okolo 20 tisíc eur.
Když byl Čandígarh na počátku 60. let dokončen, vyslovovali mnozí kritici obavu, zda ultramoderní budovy přirostou Indům k srdci. Některým zištným úředníkům je architektonická jednota Čandígarhu lhostejná. Skupina indických architektů a památkářů se již měsíce snaží získat mezinárodní pozornost, aby nedocházelo k dalšímu rozprodávání unikátního celku. Aktivisty vede devadesátiletý architekt Manmohan Nath Sharma, který byl před lety Le Corbusierovým asistentem a později se stal čandígarhským hlavním architektem. Již v loňském roce se indičtí diplomaté marně snažili zabránit londýnským aukcím nábytku. Jednou ze strategií boje proti pašerákům moderního umění se stalo i zřízení obchodu, kde si lze v Čandígarhu koupit oficiálně vytvořené repliky Le Corbusierovy práce.
