Od letošního září působí v Praze první česko-anglické Montessori gymnázium Duhovka, s. r. o. Vzdělávací model založený Marií Montessori již před sto lety využívají především mateřské a některé základní školy. Jak vypadá ve středoškolském vydání?
Všichni kolem dlouhého stolu Vyučování primánů začíná ranní elipsou, společným debatním prostorem. Moderátorem diskuse je učitel, spektrum témat je široké. Řeší se zde aktuální věci týkající se provozu školy, plánované akce, například blížící se lyžařský výcvik, obecná témata, tedy to, co se zrovna děje okolo nás a o čem studenti potřebují hovořit.
Elipsa také může volně přejít do vyučování. Přesně to udělal v den naší návštěvy třídní učitel primánů Jiří Šulc. Poté, co se studenty probral organizační věci, využil atmosféry elipsy k zopakování základních znalostí o typech, stavbě a pravidlech trojúhelníku. Vsedě na koberci si žáci shrnuli, co o tématu už vědí, ke stolu se potom vrátili až kvůli probírání další části látky.
Ano, vrátili se opravdu ke stolu, v Duhovce totiž žádné lavice nemají. Studenti pracují společně, ve skupinkách i individuálně, u jednoho dlouhého stolu v jedné učebně, či skupin k sobě sražených stolů v učebně druhé. Kromě toho mají k dispozici i koberec a několik fatboyů, v nichž se mohou pohodlně uvelebit, a to i při samostatné práci.
A té je v Montessori školách opravdu dost. Probíhá pod citlivým vedením učitele, který se stává spíše průvodcem a rádcem. Když si žák neví rady, poskytne mu návod, nasměrování, nikoli řešení. Pracovní listy na fyziku například obsahují úlohu s magnetem: Domalujte do obrázku, jak se budou na velký hranol magnetu přichytávat hřebíky. Hlavičkou, nebo po celé délce? Kdo neví, nedívá se ke spolužákovi, ani nežádá vysvětlení od pedagoga. Zkrátka vezme připravený magnet, hřebíky - a vyzkouší si to sám.
Společná a určující tu je touha učit se a chtít vědět. „Když děti něco nebaví, je to přeci velmi cenná informace pro učitele, že něco nedělá dobře, neumí je zaujmout,“ shrnuje předseda představenstva Duhovka group a autor celého projektu navazujícího vzdělávání pro děti od 2 do 19 let Tomáš Janeček. Proto se ve škole nerozebírá magnet obecně, výkladem u tabule, a samotný pokus není odsouzen k domácímu úkolu. Studenti sami se podílejí na vyučování nové látky, vyhledávají informace, účastní se hledání „fascinujících objevů o světě“.
Škola podle vlastních představ Ačkoli gymnázium Duhovka sídlí hned ve dvou pražských školách, v budově bývalého gymnázia Na Dlouhém lánu a Gymnázia Pod Vyšehradem, podle Montessori metody zatím pracuje pouze jedna třída, letošní prima z Dlouhého lánu. Duhovka toto osmileté gymnázium koupila teprve loni a proces jeho přeměny je teprve na začátku. Dosavadní studenti z vyšších ročníků proto ještě dostudují systémem, na nějž jsou zvyklí.
Všichni nově přijatí už ale pojedou ve stylu Montessori. A od příštího roku plánuje Duhovka otevřít Montessori třídy minimálně dvě -jednu v budově v Praze 6, druhou v Praze 4. Pedagogický sbor ovšem bude jediný a učitelé budou na vyučování mezi školami přejíždět.
Cesta ke gymnáziu byla podle Tomáše Janečka vlastně logická. Jakožto otec, který si tak dlouho nemohl vybrat školku pro syna, až spolu s manželkou založili jednu vlastní, se časem logicky dostal i k dalšímu stupni vzdělávání. Stále častěji řešil s rodiči, jejichž děti školku opouštěly, do jaké základní školy by měly jít. Janečkova společnost Duhovka group proto zahájila spolupráci s břevnovskou Školou hrou, která vzdělává děti od první do páté třídy. Osmileté gymnázium je tak jen dalším logickým pokračováním.
Trest? Stačí přijmout důsledky „V posledních letech intenzivně pracuji na svém seberozvoji a věnuji se koučinku dospělých,“ vysvětluje Janeček. „Zjistil jsem, že nejsme zvyklí naslouchat sami sobě. Máme sklony poslouchat rady zvenčí, aniž bychom důvěřovali svým vlastním odpovědím. Právě ty jsou ale výživné, z nich poznáme, kdo jsme a kam jdeme. Škola, jakou budujeme, si klade za cíl vytvořit co možná největší prostor a současně stanovit jasné hranice, v nichž se dítě cítí bezpečně. Díky tomu si může dovolit svobodně se ptát, zkoušet i chybovat. Chceme maximalizovat pravděpodobnost, že každý najde svůj vnitřní poklad.“ Práce s chybou je podle Montessori metodiky v procesu vzdělávání nezbytná. Studenti si tak například sami opravují a podle vzoru kontrolují matematické úlohy. Když zjistí, že jim nevyšly, sami hledají, kde a v čem chybovali. Díky tomu získávají přesnější odhad a schopnost svou chybu vůbec poznat, současně také pronikají do učiva hlouběji.
„Lidé se často bojí, že když udělají chybu, následuje trest,“ komentuje Janeček. „My se snažíme žáky učit, že když udělají chybu, musí za ni nést odpovědnost a počítat s jejími důsledky. Důsledek a trest přeci není zdaleka totéž. Začíná to už ve školce, když dítě něco rozbije, mělo by to po sobě také uklidit, případně požádat o pomoc, jestliže to nezvládne, a ne hned dostat vynadáno. Studenti jsou naučeni, že když spletou matematický příklad, najdou chybu a příklad opraví. Žádné mohutné škrtání a přečmárávání ve snaze, aby nikdo neviděl, co jsem popletl a měl špatně. Smyslem je naučit děti přemýšlet.“
Když děti odnaučíte mít strach z toho, že něco řeknou špatně, naučíte je více se ptát. Pochopí, že za zeptání nic nedají, a s každým dalším samostatně splněným úkolem získají větší důvěru ve vlastní schopnosti. Přesně podle kréda Montessori: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Podle vlastních pravidel Studenti z Duhovky pracují podle týdenních plánů, v nichž je pro každý předmět rozepsán seznam úkolů. Když v hodině dokončí zadanou práci, pokračují na jiném úkolu z týdenního programu, mohou si ale třeba i jen tak číst. Anebo svačit. V Duhovce nezvoní, vyučování probíhá v blocích a čas na pauzu si děti určují samy.
Když se takový model dobře nastaví - a koncept Montessori je bezesporu lety ověřený a vypracovaný - vede k dvojímu efektu. Pocitu vnitřní svobody a s ním spojené větší odpovědnosti. Každý jsme jiný, někomu vyhovuje plánovat si práci dopředu, někdo v sobě nosí vnitřní hodiny správného načasování. Někdo má raději práci nachystanou předem a počítá s rezervou, pro jiného je teprve hrozící deadline tím pravým adrenalinem a pod tlakem pracuje mnohem lépe.
K tomu, aby se jednotlivé temperamenty žáků v hodinách netloukly, nastavili si primáni hned na začátku roku jasná vnitřní pravidla třídy. I ty základní věci, jako nerušit se navzájem nebo uklízet po sobě pracovní místo, se dodržují snáze, když si je stanovíte společně. Nebytný je vzájemný respekt. Montessori koncept v sobě nese i taková pravidla, jako že každá pomůcka je ve škole jen jednou. Děti se tak učí, že občas musí počkat, protože s pomůckou právě pracuje někdo jiný. Učitel zase dohlédne na to, že započatou práci žák vždy dokončí a neuteče od ní ve chvíli, kdy se nedaří. Díky vzájemné důvěře si žáci třeba i o přestávce mohou vypůjčit drahý mikroskop.
Celý život se srovnáváme Absolvování předchozího Montessori vzdělávání není pro studium osmiletého gymnázia nezbytné. Duhovkoví primáni jsou letos podle Jiřího Šulce tak půl na půl z Montessori a běžných škol. Září bylo možná trochu jednodušší pro ty, kteří metodiku práce již znali, protože jde ale vesměs o zvídavé děti, záhy se srovnaly. Je to podobné jako v matematice nebo češtině: i tam přicházejí děti s různou úrovní znalostí a na učiteli je, aby jim během prvních pár týdnů pomohl rozdíly srovnat. „U přijímaček matematiku ani češtinu nezkoušíme. S dětmi děláme pouze psychologické testy, odborníci zkoumají inteligenci, tvořivost, vůli, chuť učit se nové věci. Znalosti žáci doženou, stejně tak, jako je budou dohánět v životě vlastně pořád. Vždyť co jiného je potřeba děti naučit než to, aby si vždy uměly poradit s faktem, že svět se neustále mění,“ uvažuje Janeček.
Bonusem gymnázia je bilingvní vyučování. Duhovka je praktikuje již od mateřské školky, kde jsou přítomni anglicky mluvící učitelé. Stejně tak je to na gymnáziu: rodilý mluvčí přichází minimálně na polovinu hodin, kromě svých vlastních hodin angličtiny je přítomný třeba při výtvarné výchově či v blocích samostatné přípravy. Díky tomu dělají studenti rychlé pokroky. Už před Vánoci tak připravili celý anglický projekt o způsobech slavení Vánoc v různých zemích, který potom společně prezentovali rodičům.
***
Duhovka: pro děti od 4 měsíců do 19 let
Jesličky Pohodička pro děti od 18 měsíců do 4 let, celodenní péče s prvky Montessori Duhovka školka česko-anglická školka pro děti od 2,5 do 6 let, koncept Montessori Základní škola pro 1. stupeň, vznikla sloučením se Školou hrou, Montessori přístup, angličtinu učí rodilí mluvčí Osmileté gymnázium pro děti od 12 do 19 let, od roku 2010 Montessori třídy, školné pro rok 2011-2012 je 60 000 korun dny otevřených dveří: Praha 4: 1. února 2011, 17-19 hod Praha 6: 2. února 2011, 17-19 hod (zde je možné nahlédnout do výuky) www.duhovkagroup.cz informace o adresách jednotlivých zařízení, ceník školného atd.
O autorovi| LENKA MARTINKOVÁ, Autorka je stálá spolupracovnice přílohy Akademie LN
