PEKING/PRAHA Sociální sítě, videoservery či nečínské blogy zažívají v nejlidnatější zemi krušné časy.
Naposledy si to na konci minulého týdne zakusila profesní sociální síť LinkedIn. Tu totiž tamní vláda zablokovala především kvůli protivládním demonstracím, které se šíří na čínském internetu. „Můžeme potvrdit, že LinkedIn je zablokovaný,“ řekl agentuře Bloomberg mluvčí LinkedIn Hani Durzy a dodal: „Zdá se, že se jedná o širší snahu Číny, která v současnosti postihuje i jiné internetové stránky.“ Důvodů, proč čínská vláda jedná, jak jedná, může být hned několik. Prvním je, že čínská garnitura má opravdu strach z toho, aby se to, co se dnes děje v Africe a na Středním východě, nepřeneslo do Číny. Právě na síti LinkedIn, poté, co čínští uživatelé mají zablokovaný přístup na Twitter a Facebook, se objevilo několik diskusních skupin, které řešily nepokoje v severní Africe, především pak v Libyi, Egyptě a na Středním východě. V Číně dokonce vzniklo hnutí inspirované tuniskou jasmínovou revolucí, které požaduje zlepšení sociální situace a vyzývá k politické reformě Číny. To pak své myšlenky šíří mimo jiné prostřednictvím sítě LinkedIn. Může jít i o protekcionismus Dalším vysvětlením, proč Čína zablokovala LinkedIn, je její dlouhodobá tendence zvýhodňovat vlastní weby na úkor těch zahraničních. Čína již v minulosti totiž zakázala mnoho stránek, jako je například populární server YouTube, sociální sítě Twitter či Facebook anebo například aplikace ukazující vaši aktuální polohu Foursqare. Všechny tyto služby byly následně nahrazeny čínskými verzemi. Podle Gadyho Epsteina z magazínu Forbes například videoserver Youku.com (něco jako YouTube) šel v loňském prosinci na burzu a již dnes má na burze NYSE hodnotu 3,8 miliardy dolarů.
Dalším dobrým příkladem je obdoba Facebooku, sociální sít Renren, ta se také připravuje k primárnímu úpisu akcií a očekává se, že by si z burzy mohla odnést půl miliardy amerických dolarů. I přesto se však zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nevzdává a snaží se svůj nápad v hodnotě sedmi miliard dolarů dostat do Číny pomocí spolupráce s hlavním čínským vyhledávačem Baidu.
V červenci roku 2009 byl zase zakázán v Číně Twitter. Jen o měsíc později přišli Číňané s vlastní verzí pod názvem Sina Weibo, která dnes má na 100 milionů uživatelů. Jeho hodnota je přitom odhadována mezi 1,5 až třemi miliardami dolarů. Začíná však také ztrácet, takže i na něj mají restrikce ze strany vlády dopad.
LinkedIn jako síť, která především nabízí cenné pracovní kontakty, neměla v Číně zatím žádnou ekvivalentní náhradu. Jak to tak vypadá, v současnosti jsou již kandidáti rovnou dva. Prvním je stránka ushi.cn a druhým je Jingwei, která je sesterskou společností sociální sítě Renren. Přes veškeré ekonomické motivy, které v celé záležitosti figurují, nelze vyloučit ty politické. „Hlavní výhodou sociálních sítí je možnost velmi snadno šířit myšlenky cíleně těm lidem, které tyto myšlenky oslovují. K tomu slouží nástroje jako zájmové skupiny, ke kterým se můžeme přihlásit jako fanoušci, blogy, bohatá možnost diskusí, ale i kalendáře s možností plánování akcí. Některým státům může tato snadnost sdílení informací vadit,“ říká Jiří Donát, konzultant společnosti A. T. Kearne. „Snahy čínské vlády souvisí především s problémem čínského vzdělávacího systému. Číňané nejsou totiž učeni, jak analyzovat informace a kriticky myslet,“ říká sinolog Martin kříž. Podle něj je tedy čínská snaha o cenzuru pochopitelná. Lidé, kterým chybí taková forma analytického myšlení, jsou totiž snadno zmanipulovatelní, a to i prostřednictvím takových sociálních sítí, jako je Facebook či Twitter.
Podle Kříže bude trvat nejméně ještě jednu generaci, než Číňané tento předpoklad splní, a bude tak moci dojít k uvolnění informačního embarga.
