PEKING Čínská střední třída obyvatelstva, která rychle roste, se chce více bavit. Jako ideální pro trávení volného času se ukazují návštěvy kin. Filmový průmysl rychle roste a uplynulý rok byl již pro čínská kina nejlepší v historii. Tamní kina utržila zhruba 1,5 miliardy dolarů, což je oproti předminulému roku 60procentní nárůst. A jejich rozkvět bude pokračovat dál i letos.
Lidí, kteří si mohou dovolit jít do kina a mají o to zájem, v čínské společnosti rychle přibývá. Především stavaři a výrobci promítací techniky, kterým obchody na západě už neběží tak dobře jako dřív, vidí v čínském zábavním průmyslu velké šance.
V Číně je nyní přibližně pět tisíc filmových pláten, to je zhruba osmina v porovnání s jejich počtem v USA, píše list Financial Times. Ale i v tomto směru Čína Spojené státy rychle dohání. „Do deseti, nebo možná i méně let to bude největší filmový průmysl na světě,“ říká pro list Financial Times Tony Adamson, vedoucí marketingu společnosti DLP, která je odnoží pro digitální technologie kin firmy Texas Instruments. „Čína může mít klidně sto tisíc filmových pláten, a přesto nebude tamní trh přesycen,“ domnívá se Adamson. Velký potenciál čínského trhu se snaží využít mezinárodní společnosti. Například kanadský výrobce a provozovatel promítacích systémů Imax zvýšil počet naplánovaných kin, která chystá nově otevřít v letošním roce, o 15 na celkových 96 nových kin. Největší možnosti pro rozvoj filmového průmyslu jsou přitom již mimo největší města. Na rychlém růstu mají lví podíl především malá města, kde je zatím jen málo kin.
Růst počtu kin s sebou zároveň přinese i růst celého čínského filmového průmyslu. „Nárůst počtu promítacích pláten zvýší průměrný zisk na film, takže bude možné vydat víc peněz na nové filmy. Najmout lepší režiséry, získat lepší scénáře, mít lepší speciální efekty. Budeme dělat lepší filmy,“ řekl pro Financial Times Jiang Yanming, který patří mezi přední producenty vizuálních efektů v Číně. Tamním filmařům kromě rostoucího publika nahrávají také restriktivní opatření vůči zahraniční konkurenci. Čínská vláda, která drží filmy pod svou kontrolou, omezuje dovoz filmů ze zahraničí kvótou, která povoluje ročně okolo 20 zahraničních filmů. Vláda kontroluje také obsahy filmů s tím, že jde o ochranu veřejné morálky a čínské kultury. Kromě nežádoucích politických témat se do čínských kin nedostávají především filmy, které obsahují scény se sexem a násilím.
Světová obchodní organizace kvóty Číně vytýká a nedávno vyzvala tamní vládu, aby svá restriktivní opatření změnila. Zřejmě ale k žádné zásadní změně nedojde a pro zahraniční filmaře dál zůstane cesta k rychle rostoucímu čínskému filmovému publiku umožněna jen přes koprodukce s tamními filmovými společnostmi.
Ačkoli čínský filmový průmysl rychle roste, zatím nedosahuje zdaleka takového významu jako například indické filmy.
