Ví stát, co ztratí, zkomplikuje-li cestu k podnikání?
Zvažuje-li stát krok, který ztíží podnikání cizincům, člověk by očekával nějakou analýzu nákladů a výnosů. Co tím získáme a co ztratíme? Co získáme tím, že cizinci - mimo občany Evropské unie - získají živnostenský list, až když tu budou schopni proinvestovat pět milionů? Stát tím samozřejmě získá oněch pět milionů násobených počtem nových živnostníků. A to takových živnostníků, kteří budou mít už předem dost peněz k pobytu alespoň na rok - rozuměj žádného póvlu. Ale zanalyzoval si stát, co tím ztratí?
Když se řekne živnostník ze zemí mimo EU, našinec si hned představí Číňany, Vietnamce, Ukrajince. Tak nějak automaticky - při pohledu na věčně prázdné, leč prosperující čínské restaurace - si představí i mafiánství. A teď si odpovězte: Žije mafiánství z těch Číňanů, kteří nevidí problém v pěti milionech, nebo z těch, které ta podmínka odradí? Nastavíme-li laťku na pět milionů, mafiánství pokvete dál, protože ti, kdo mají na pětimilionovou investici, mají i na to, aby uplatili vše ostatní - třeba i živnosťáky pro chudé krajany.
Zajímavější skupinu tvoří ti, kteří pětimilionovou laťku nepřeskočí. Právě to jsou Ukrajinci pracující načerno a zaplňující ubytovny. Snadnější šance na živnosťák by alespoň některé z nich odvedla do byznysu. Chce stát, aby tu Ukrajinci pracovali v černé či šedé sféře, nebo aby tu podnikali? Chce stát, aby američtí, kanadští či australští lektoři angličtiny učili tady na živnosťák, nebo aby zamířili na Slovensko, do Polska či Maďarska?
Stanoví-li stát živnostenskou laťku na pět milionů, nehne to s těmi cizinci, kteří tu jako mafiáni tak jako tak proinvestují více. Odradí to však ty, kteří nemají s mafiánstvím nic společného. Budou ty pětimilionové investice stát za to?
