Členové komise především říkají, že se Edgar de Bruin mýlí: ani v minulosti nemohla komise uspokojit všechny, obvykle měla k dispozici polovinu žádané sumy. Počet zamítnutých žádostí ale neroste - loni komise podpořila 50 %, letos 80 % žádostí. „V potaz se berou nejrůznější kritéria, jako je umělecká kvalita textů, zkušenost nakladatele, potřebnost překladu do konkrétního jazyka (například Švejk už do portugalštiny přeložen byl),“ vysvětluje Erik Gilk.
„Edgar de Bruin vytrhává příklady z kontextu: pokud jde o klasiku, komise uvažuje o tom, zda se jedná o autora vstupujícího do nového prostředí (Haškův Švejk v Sýrii) nebo zda překladatel - na základě předchozích translací - pomůže proniknout například do povědomí v Británii a ve Spojených státech veličině typu Vladimíra Holana. Tehdy se snažíme o co největší dotaci,“ říká Petr Poslední. „Pokud jde o současnou tvorbu, bereme na zřetel nejen uměleckou kvalitu (Ajvaz, Pilátová, Hůlová), ale i to, zda vydání chystají zkušení editoři, nebo nově vzniklý podnik. Sledujeme, co v tomto nakladatelství souběžně připravují: když jde o tři nebo čtyři tituly v jednom roce, vybíráme všestranně nejpodnětnější dílo. To se týká Markéty Pilátové v Polsku (pozitivní) a téže autorky v rakouském Rezidens Verlag (negativní, neboť dostali dotaci na jiný titul). Netrháme - třeba v Nizozemsku - dobře zavedenou ediční řadu, jen musíme vzhledem k omezeným prostředkům náš příspěvek krátit. Pak je i pochopitelné, proč nijak zvlášť objevnou prózu Ivana Klímy, překládanou málo zkušeným translátorem, nakonec nepodporujeme.“
Alice Horáčková doplňuje, že k cenám typu Magnesia Litera „se samozřejmě přihlíží“ a že nakladatelé jsou dnes už povinni uvádět souběžné žádosti o jiné granty. „K zamítnutí německého překladu knihy Martina Šmause, které je pro Edgara de Bruina záhadou, došlo prostě proto, že nakladatel stáhl žádost poté, co titul obdržel podporu jinde.“
Jakub Šofar sděluje: „Vždycky se ptám, kdo a proč to píše. Na první pohled obecné dotazy pana de Bruina se mi jeví poněkud méně obecnými. Vyjde-li v Lidových novinách jeho text, není to příliš košer vzhledem k tomu, že pan de Bruin zastupuje na mezinárodní scéně několik českých spisovatelů (jejich knihy se také většinou ucházely o granty) a jeden z nich je zaměstnancem Lidových novin.“ Jakub Šofar má na mysli Jáchyma Topola (de Bruin ho nezastupuje, pouze překládá). V jeho případě byly nicméně všechny tři žádosti úspěšné, překlad do angličtiny a norštiny získal asi polovinu žádané částky, nizozemský sto procent.
Seznam udělených grantů od roku 1998 je na adrese http: //www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/granty-a-programy/podpora-vydavan i-ceske-literatury-v-zahranici---translations3108/. Tomáš Němeček
