Pokud je sucho, je třeba rostliny pravidelně zalévat. Zaléváme vždy ráno nebo večer. Zalévání přes poledne může být pro rostliny nebezpečné – některé rostliny v poledním žáru vadnou, i když nedostatkem vody netrpí, a tím, že je zalijeme, jim můžeme ublížit.
Nemusíme zalévat každý den trochu, je lepší zalévat méně často, ale vydatně, aby se voda dostala až ke kořenům rostlin.
Pravidelně okopáváme zeleninové a okrasné záhony, abychom zamezili vzniku půdního škraloupu a umožnili snadnější vstřebávání vody do půdy. Zároveň tím přerušíme kapiláry, kterými naopak voda vzlíná ven z půdy.
Dobře okopaný záhon nám ušetří až dvoje zalévání. Okopávání můžeme také nahradit mulčováním. Využíváme jej především v okrasné zahradě, kde mezi rostliny a keře navezeme alespoň sedm centimetrů vysokou vrstvu mulče (např. kůra).
Po sklizni malin odstřihneme u země výhonky, které už odrodily. Tím uvolníme místo pro nové vyrůstající výhony a zlepšíme i jejich vyzrávání. Platí to jenom u jednou plodících odrůd, remontantní odrůdy ponecháme tak, jak jsou.
Pokud se nám uvolnily záhony po sklizni a už na ně neplánujeme další výsadbu, vysejeme na ně zelené hnojení - vzešlé rostliny, které později zaryjeme do země, kde se přemění v humus. Pro zelené hnojení se používá např. hořčice, svazenka, hrách, bob, vikev.
Zvláště velký význam mají vikvovité rostliny (poslední tři zmiňované), které na svých kořenech mají nitrogenní bakterie. Tyto bakterie umí na sebe poutat vzdušný dusík a umožní ho tak rostlinám přijmout. Na trhu jsou k dostání směsky pro zelené hnojení.
O autorovi| Miroslav Moravec, Připravuje zahradník
