Máte-li na mysli zásady při výchově vlastních dětí, nerad přiznávám, že jsem nejspíš žádné neměl. Tedy až na jednu – ze všech sil jsem si pořád připomínal všechno, co mě jako kluka štvalo na výchovných zásadách vlastního otce – dej mu pánbůh lehkou árii – a úporně se snažil neřídit se jimi. V důsledku toho nám vyrostla samostatně myslící šikovná holka (dnes tedy už matka tří našich vnoučátek), které jsem – namísto hraní s kočárkem a panenkami, což mi nešlo – předal všechno, co jsem uměl z elektrikářství a domácí údržby. Myslím, že zeť – lehce nepraktický jako většina herců – je mi za to upřímně vděčný.
O autorovi| Eduard Hrubeš, moderátor
