Na extrémně těžké trati 17. ročníku Pražských schodů na Malé Straně, kde na bikery čekal krkolomný sjezd po Zámeckých schodech, prudké zatáčky v úzkých uličkách či kolmá stoupání, se držitel dvou olympijských medailí z Vancouveru poroučel na zem již po pár stovkách metrů a závod pro něj skončil.
„Rozjel jsem to v pohodě, při sjezdu po schodech jsem dokonce v té velké skupině několik cyklistů i předjel, ale dole jsem skončil,“ vyprávěl Bauer zklamaně.
Těsně pod schody před ním jeden ze soupeřů zastavil a Bauer předvedl let plavmo přes řídítka.
„Na kole se snažím pokaždé padat opatrně, v tom problém netkvěl. Horší bylo, že mně ulítla přední brzdová páčka, ale hlavně – rozsekalo se mi sedlo.“ Bez brzdy by prý pokračoval Bauer dokonce tvrdil, že bez brzdové páčky by si troufl v závodě pokračovat, ale... „Bez sedla ale skutečně závodit nemůžete,“ usmál se hořce. „A to jsem měl štěstí, že jsem si rozbitého sedla všimnul dříve, než jsem na něj nasednul...“
Nejlepší český lyžař paradoxně nedlouho před startem tvrdil, že klíčové pro vývoj závodu bude ve zdraví přežít úvodní kolo.
„Nejdůležitější bude, abych se nepřipletl v prvním kole do pádu,“ plánoval. „Pak se pole nejspíš natáhne a neměl by vzniknout vážnější problém,“ vysvětloval strategii.
Obavy z mimořádně náročné trati ho ale prý ani trochu nesvazovaly: „Je jasné, že na schodech moc vyježděný nejsem a nejspíš budu pomalejší než nejlepší. Na druhou stranu bych soupeře mohl zase trochu stíhat do kopce.“
Řeč se stočila i na jeho spory s lyžařským svazem. „Smlouvu s cyklistickým týmem Volvo Auto Hase MTB jsem podepsal bez problémů, protože kolo je moje hobby a na nějakých detailech moc nezáleží. Lyžováním se ale živím. Je pravdou, že nějaké problémy s lyžařským svazem mám, stejně jako ostatní kolegové z reprezentace. Je i možné, že se budeme dál handrkovat...“
Pražské schody zvládl nejlépe český biker Jaroslav Kulhavý, když ve spurtu snadno ujel mistrovi světa Švýcaru Florianu Vogelovi.
