Původní plán byl snížení sazby daně z 15 % na 12,5 % a s ní chtěla vláda snížit i využitelné slevy. Mohl za to zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů z roku 2007. Taková úprava zdanění by však měla velmi negativní dopad na skupiny s nižším příjmem - zaměstnanci s menšími platy by dostávali ještě méně.
Střední vrstvy by se plánované změny příliš nedotkly a bohatí by měli naopak ještě víc.
Tyto důsledky měla odvrátit novela, kterou poslanci protlačili na poslední chvíli parlamentem na konci roku 2008. Novelu nakonec posvětil Senát i prezident a všem se tak mohlo ulevit. Novelizovaný zákon zachovává sazbu daně z příjmu fyzických osob na patnácti procentech.
Sazba zdravotního pojištění zůstává na 4,5 procenta, sociální pojistné je místo osmi procent nově 6,5 procenta. Vloni se jeho struktura skládala z nemocenského pojištění, důchodového pojištění a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nově se však ze mzdy zaměstnance odvede pouze důchodové pojištění, které tvoří zmíněných 6,5 procenta.
Platy porostou o stokoruny Všichni zaměstnanci s nižší mzdou díky tomu ve výsledku ušetří zhruba jednu až dvě stokoruny. Při vyšším platu už je také poznat, že se snížila i částka odváděná za zaměstnance zaměstnavatelem. Místo 26 procent se na sociální pojistné letos odvede 25 procent. Díky tomu se sníží „superhrubá“ mzda a tím i základ daně. N a p ř í -klad paní Marie m ě l a v roce 2008 i 2009 hrubou mzdu 25 000 korun.
Zatímco vloni byla její čistá mzda 18 875 korun, letos je to 19 295 korun. Celková úspora na čisté mzdě v roce 2009 proti roku 2008 je 420 korun.
Slevy stejné jako vloni Jiným problémem byly slevy na dani, které se měly podle původního plánu značně snížit. Nově však zůstávají stejně vysoko jako v roce 2008. Polepšit si tak značně můžou rodiny s dětmi.
Například pan Jiří vydělává 15 tisíc hrubého, to je asi 12 405 čistého. Pokud si ale pořídí dvě děti, situace bude hned vypadat jinak - z 15 000 hrubého mu jako čistá mzda vyjde 13 350 korun. K této částce si ještě pan Jiří přičte daňový bonus neboli slevu na dítě, která vyšla do „minusu“ a je na čisté mzdě 14 185 Kč. Lépe bude
také manželským dvojicím, kde jeden z partnerů má velmi nízké příjmy, protože se např. stará o dítě a je v domácnosti (tzv. vyživovaná manželka/manžel). Hranice pro příjem druhého z manželů byla dokonce zvýšena se zpětnou platností od 1. 1. 2008 z 24 840 korun až na 68 000 korun. Další slevy mohou využít lidé v plném nebo částečném invalidním důchodu, držitelé průkazky ZTP/P a další skupiny daňových poplatníků.
Kromě slev, o které se zmenšuje vypočítaná daň, lze využít také odpočty (odčitatelné položky a nezdanitelné částky), o které je možné snížit základ daně. S menším základem daně se tím zmenší i jeho patnáctiprocentní podíl, a daň tak může být menší. Mezi odpočty patří úroky z hypotéky nebo stavebního spoření (max. 300 000 Kč), dary na veřejně prospěšné účely (max. 10 %), příspěvky na penzijní připojištění (max. 12 000 Kč), úhrady jazykových a jiných zkoušek (max. 10 000 Kč), členské příspěvky odborům (max. 3000 Kč) a další. Možností ušetřit na dani je tak víc.
Jako osoba samostatně výdělečně činná jste loni museli odvádět na veřejné zdravotní pojištění 13,5 procenta hrubých příjmů. Sociální pojištění se pak skládalo ze tří položek - z dobrovolného nemocenského pojištění (4,4 procenta), důchodového pojištění (28 procent) a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který tvořil 1,6 procenta. Obě posledně jmenované povinné položky dohromady dávaly 29,6 procenta.
Tyto povinné odvody se nově snižují na celkovou výši 29,2 procenta - rozdíl je tvořen změnou výše příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který se snižuje na 1,2 procenta.
Ti, kteří se přihlásí k platbě nemocenského pojištění, budou také platit méně - 1,4 procenta.
Pozor, mezi změny patří i to, že nemocenské pojištění a zálohy na důchodové pojištění se letos budou platit na různé účty.
Novináři plaťte Jiná důležitá novinka se týká těch, kteří pracují na základě autorskoprávních vztahů (novináři) nebo vykonávají nezávislá povolání (architekti, tlumočníci). Budou totiž muset nově platit povinně důchodové pojištění, a to bez ohledu na soustavnost nebo nesoustavnost vykonávání této práce. Roste také rozhodná částka důležitá pro posouzení hlavní a vedlejší samostatné výdělečné činnosti z 51 744 korun na 56 532 korun.
Pokud jde o zálohy, minimální měsíční záloha na zdravotní pojistné se zvedla na 1590 korun, minulý rok to bylo 1456 korun. Minimální měsíční záloha na povinné sociální pojištění je 1720 korun.
Další změna se týká splatnosti záloh na pojistné. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je nyní splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, minulý rok to byl 8. den následujícího měsíce. Zálohu za únor tedy nemusíte zaplatit do osmého března, stačí ji zaplatit do dvacátého.
Jednoduché DPH Podnikatelé také pocítí, že díky novému zákonu o dani z přidané hodnoty se značně zjednodušuje tiskopis přiznání k DPH. Jeho nová podoba má pouze dvě stránky a políčka, která je zapotřebí vyplnit, jsou zeleně zvýrazněná.
