WASHINGTON Mezinárodní měnový fond navrhuje pokud možno celosvětově zdanit všechny finanční instituce. Prostředky z těchto daní by pak vlády mohly použít na případnou pomoc bankám v potížích. Má jít o rovnou daň vypočítanou de facto podle velikosti finanční instituce a o daň závisící na zisku a výši odměn pro management bank. Návrh zatím nebyl oficiálně zveřejněn a očekává se, že se proti němu postaví zástupci finančních institucí i některé evropské země. Zatím ho podpořil jen britský ministr financí Alistair Darling.
Tvrdší, než se čekalo Návrh byl tento týden rozeslán ministrům financí a zástupců centrálních bank zemí G20 (do G20 patří například USA, Velká Británie, ale také Rusko, Brazílie či Jižní Afrika a představitelé Evropské unie jako celku). Okamžitě poté pronikl do tisku. Vznikl na základě usnesení loňského summitu G20, kde se centrální bankéři a ministři financí shodli na tom, že příště záchranu bank v potížích musí zaplatit samy banky, a ne daňoví poplatníci.
Dokument je ale vůči bankám tvrdší, než kdokoliv očekával. Navíc by se nová daň neměla týkat jen bank, ale také pojišťoven, investičních fondů a dalších institucí. Experti fondu varují, že pokud nebudou zdaněny všechny finanční instituce, některé banky se změní formálně na fondy či podobné organizace a vyhnou se regulaci. Je třeba také zavést nové daně v co nejvíce zemích najednou, aby finančníci nemohli přesunout svá sídla jinam a vyhnout se jim.
Mezinárodní měnový fond (MMF) poukazuje na to, že bankovní daň není nic neproveditelného a že určitou formu takové daně má třeba už Francie, Izrael či kanadská provincie Quebec. Navíc zavedení rovné daně vypočítávané z velikosti finanční instituce (hlavně z jejích závazků) má být jen prvním krokem. Později by se daň měla více „rozrůznit“ tak, aby například rizikovější půjčky byly zdaněny více než ty pojištěné. Finanční instituce by to vedlo k větší opatrnosti třeba při půjčování či nákupu některých cenných papírů a tím by se snížilo riziko jejich bankrotu.
Mezinárodní měnový fond navrhuje, aby příjmy z těchto daní byly v jednotlivých zemích buď nasměrovány do speciální fondů, z nichž by se platila záchrana bank a dalších institucí, pokud by hrozil kolaps finančního systému, nebo aby šlo o příjem státního rozpočtu. Uvádí, že dlouhodobě by tak státy mohly získat prostředky ve výši 2–4 procent svého národního HDP. To by mělo stačit na zastavení možné budoucí krize bankovního sektoru.
Fond zřejmě vychází z údajů vztahujících se k finanční krizi v letech 2007–2008. Podle údajů MMF tehdy vyspělé státy vyčlenily na vykoupení krachujících bank a na záruky za riziková aktiva finančních institucí prostředky ve výši zhruba 6,2 svého HDP. Nakonec ale bylo použito „jen“ necelých 60 procent těchto peněz. I tak šlo o zhruba 2,3 trilionu dolarů.
Rozhodnutí padne v červnu Návrh by měli zítra odpoledne projednávat ministři financí, kteří se zúčastní jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu. Tam ale zřejmě nedojde k žádné dohodě, protože někteří evropští zástupci možná do USA nedorazí kvůli výbuchu islandské sopky, která přerušila leteckou dopravu. O bankovních daních se proto bude jednat ještě na summitu G20, který se má konat 26. – 27. června v Torontu.
