Sexualitou se Petrnoušek zabývá velmi dlouho a třeba hru Kompot, při níž si žáci na židlích rozestavených do kruhu vyměňují místa podle svých sexuálních zkušeností, hájí úspěšnou zahraniční zkušeností. „Vezměte si například Švédsko, kde se sexuální výchova učí od roku 1945. A třinácti- čtrnáctiletých těhotných děvčat je tam minimum. V České republice je takových nastávajících maminek kolem stovky každý rok. Desítky dalších dívek mladších patnácti let jdou na potrat,“ vykládá ve svém pražském bytě Severomoravák Petrnoušek.
„V Průhonicích jsem učil třináctiletou, úplně normální dívku, která se s klukem vyspala na prvním mejdanu a otěhotněla. A ptám se, proč jí rodiče neposkytli žádné informace?!“ horlí ředitel pražské Základní školy Kuncova, který si před hodinami sexuální výchovy nasazuje na pravici kondom a pak si – takhle oblečenou rukou – potřásá se studenty.
„Čistě přednášková metoda je zbytečná. Děti potřebují interaktivitu,“ pokračuje Petrnoušek. „Nedávno se mě ptal jeden šesťák, jaká je nejlepší poloha pro otěhotnění. Nemůžu ho odbýt, že na takovou otázku má ještě dost času,“ říká Pavel Petrnoušek, jehož kurzem sexuální výchovy už prošlo přes dva tisíce dětí. Zatím prý bez stížností.
***
Nejoblíbenější
* Oblíbená literatura: „Mám rád poezii. Sám jsem ,závodně‘ recitoval a pokračují v tom mé dvě děti. Čtu Jacquese Préverta, ale i modernější básníky, například Pavla Šruta nebo Petra Nikla, což je mimořádný zjev,“ usmívá se Petrnoušek.
* Oblíbená hudba: „Kromě ředitelování jsem i učitel hudební výchovy.
Nejradši mám šedesátá a sedmdesátá léta. Kromě Beatles i Jima Morrisona, Led Zeppelin nebo Nazareth.“
