V celé republice zbývá devět těchto zařízení. A jsou poloprázdná. „Lékaři často nevědí, že se jim návrh na pobyt dítěte v ozdravovně nezapočítává do limitu - a tak ho raději nedoporučují ani v evidentně potřebných případech,“ míní ředitelka zařízení v Křetíně na Blanensku Kateřina Bednaříková. Za jedinou šanci na záchranu systému považuje větší propagaci mezi lékaři.
Velký zájem však nemají ani sami rodiče. „Za letošní rok jsme posílali jedno děvče do ozdravovny, jedno do specializované léčebny,“ uvedla Ludmila Kellnerová z ordinace pro děti a dorost ve Slavkově u Brna. Rodiče podle ní odrazuje především délka pobytu, vzdálenost a mnohé i finanční náklady. „Raději žádají pro děti lázně. Co ještě preferují, je pak speleoterapie, tedy léčebný pobyt v jeskyních,“ doplnila Kellnerová. Před dvaceti lety bylo ozdravoven třikrát více než dnes a praskaly ve švech. Nyní jedna po druhé zavírají. Zatím poslední ránu zasadilo zařízením zavedení regulačních poplatků, protože rodiče na rozdíl od dřívějška musejí platit za každý den třítýdenního pobytu šedesátikorunový poplatek.
Také mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod připouští, že počty klientů, jimž pobyt platí, až dramaticky klesají. Důvodů je prý několik, i podle něj hrají roli peníze.
„Jde o vybavení dětí na 21 dní, ale i dopravu do dětské ozdravovny či třeba malý zájem o léčení během školního roku,“ poznamenal. Podle statistiky VZP platili v roce 2003 pobyt pro celkem 5651 dětí, loni už jen pro 1661.
Zůstávat doma umožňuje dětem i lepší léčba Lékaři přitom upozorňují, že pro mnoho dětí je změna prostředí zásadně důležitá pro zlepšení zdravotního stavu. Na druhé straně sami připouštějí, že značný podíl na klesajícím zájmu o ozdravovny a léčebny má právě rozvoj medicíny. „S moderními léky jsou i malí astmatici poměrně dobře léčeni doma a rodiče nemají důvod je někam posílat,“ míní například ředitel dětské léčebny se speleoterapií Pavel Slavík z Ostrova u Macochy. Sám dodává, že v „jeho“ zařízení situace není kritická - léčebna je využívána zhruba z 85 procent. Má výhodu: k dispozici má jeskyni, v níž se děti léčí.
Další z důvodů, který vede k rozmělnění zájmu o ozdravovny a léčebny, může být i fakt, že přibývá organizací, ale i velkých firem, které nabízejí rodičům alternativní řešení. Včetně zdravotních pojišťoven, které například přispívají nemocným dětem na pobyt u moře.
Fungování ozdravoven je ztrátové i pro rozpočty krajů. Ty jsou zřizovateli většiny zařízení.
„Proplácíme sice regulační poplatky, ale i tak počet dětí klesá. Nyní proto sloučíme ozdravovnu v Křetíně, která je průměrně obsazená asi z poloviny, se dvěma dalšími dětskými léčebnami,“ poznamenal jihomoravský hejtman Michal Hašek.
