Zatímco před dvěma lety byl na mediálním trhu patrný pokles televizní sledovanosti, nyní už k jejímu dalšímu významnějšímu snižování nedochází. Svůj podíl na tom mají i nové digitální stanice, které zatraktivnily televizní vysílání jako celek. Kabelové vysílání ale stagnuje.
PRAHA Digitalizace televizního trhu uvolnila prostor v oblasti pozemního vysílání a přinesla větší možnosti i dalším formám šíření televizního signálu, především satelitnímu vysílání a IPTV, tedy televizi šířené pomocí internetového protokolu. Kabelové vysílání spíš stagnuje. Tyto změny se projevují i v oblasti měření sledovanosti pomocí takzvaných TV metrů. Zaznělo to na včerejším workshopu Asociace televizních organizací a společnosti Mediaresearch, věnovaném právě TV metrovému měření. „Před dvěma lety bych řekla, že lidé se s přechodem na digitální televizní vysílání budou mezi pořízením set top-boxu, satelitního příjmu či kabelové televize rozhodovat podobně, teď se ukazuje, že kabel bude spíš stagnovat,“ uvedla na workshopu Tereza Šimečková ze společnosti Mediaresearch. Tato společnost zajišťuje pro Asociaci televizních organizací měření.
Mírný, pozvolný růst podle ní zaznamenává příjem televizního signálu přes internetový protokol (takzvaná IPTV technologie). „Ne že bychom v této oblasti čekali zásadní změny, ale přesto je to důležitý fenomén. V současnosti mají IPTV více než tři procenta domácností, což už je dostatečná skupina na to, abychom se jí ve výzkumu zabývali,“ uvedla Šimečková.
„Očekáváme, že lidé začnou využívat i další možnosti příjmu televizního signálu. Můžeme říci, že určitě nastane větší diverzifikace sledovanosti v domácnostech, která se projevuje už dnes. Například děti mají ve stále větším množství vlastní televizi ve svém dětském pokoji a sledují ji samy. Obecně platí, že ubývá společně tráveného času před obrazovkou, ale je možné, že si nějaká část populace tento trend uvědomí a začne se mu i bránit,“ uvedla Šimečková.
V souvislosti s rozšiřováním nových televizních přijímačů roste také počet zařízení s harddiskem, který umožňuje funkci časového posunu, takzvaný timeshift. Je to funkce, která zaznamenává právě vysílaný program a umožňuje ještě v čase nahrávání jeho zpožděné přehrání, aniž by šlo o sledování klasického záznamu například na DVD, kde lze záznam shlédnout až po jeho kompletním nahrání.
„Dává vám to možnost odejít od televize umýt si například ruce a po návratu sledovat právě vysílaný program přesně od té chvíle, kdy jste odešli,“ vysvětlila Tereza Šimečková. „Může se stát, že začne růst procento lidí, kteří budou této funkce využívat, a zpožděné sledování začne hrát významnější roli. Měření je na tuto eventualitu připraveno, ale čekáme na nějakou významnější odezvu tohoto trendu v české populaci. Její informovanost o této možnosti je zatím minimální, ale nevylučujeme, že nastane podobná situace jako u mobilních telefonů a využívání této technologie se raketově rozšíří.“ Na workshopu vystoupil i zástupce slovenské firmy PMT, která zajišťuje jednotný výzkum TV sledovanosti na Slovensku. Ten uvedl, že měření funkce časového posunu PMT otestovala letos v říjnu. Od 1. února 2010 se na Slovensku rozběhne v ostrém provozu nové měření, sledující celý digitální trh.
Zástupci firmy Mediaresearch také na workshopu zdůraznili, že TV metrové měření už dnes nepředstavuje pouze zjišťování údajů o sledovanosti, ale také kontinuální výzkum chování televizní populace, monitoring přechodu českých diváků na digitální vysílání, výzkum jejich životního stylu a poslední rok také výzkum životního stylu dětí.
Kontinuální výzkum slouží mimo jiné k mapování nových jevů v souvislosti se sledováním televize, včetně využívání internetu ke sledování audiovizuálního obsahu. Podle těchto dat se na internetu na různé videonahrávky podívá alespoň jednou týdně zhruba devět procent české populace starší čtyř let, osm procent si občas něco vyhledává v internetových televizních archívech a tři procenta sledují na internetových stránkách alespoň občas i živé televizní vysílání.
***
Jak sledujeme televizi? Zatímco příjem stanic dostupných v digitálním pozemním vysílání roste s postupným vypínáním analogového signálu, příjem stanic „kabelových“ spíš stagnuje. Postupně také přibývá lidí, kteří se alespoň občas dívají na živé televizní vysílání přes internet.
Obrázek
Graf
