* LN Tvrdíte, že lidé mají z Ruska podvědomě strach. I zprávy odtamtud mluví o tom, jak se dodnes potlačují lidská práva atd. Dá se dnes říct i něco pozitivního?
Myslím že ano. Největší důvody k obavám zavdaly válka v Gruzii (koncem léta roku 2008 - pozn. red.) a krize s dodávkami plynu Ukrajině (na přelomu let 2008 a 2009 - pozn. red.). Odhalilo to jak ruskou politiku, tak míru závislosti Evropy na Rusku. Proto je dobrou zprávou, že se znovu usilovně pracuje na projektu Nabucco (projekt plynovodu z Turkmenistánu či Ázerbájdžánu - pozn. red.), který snad konečně zbaví Evropu závislosti na ruském plynu. O Rusku samotném se toho moc pozitivního říct nedá. Nic na situaci v zemi nemění ani reformátorské řeči prezidenta Dmitrije Medveděva - lidé jsou dál zatýkáni, mláceni nebo zabíjeni a dál nemohou jen tak vyjít do ulic a demonstrovat. V tomhle ohledu je vše při starém.
* LN Jak jsou na tom dnes řadoví Rusové? Ve své knize Nová studená válka konstatujete, že si polepšili - mohou si koupit, co chtějí, můžou cestovat... Do jaké míry řeší politiku?
Řadoví Rusové si dnes skutečně mohou dovolit spoustu vymožeností, o kterých se jim dosud ani nezdálo, jako nový byt atd. To všechno má ale svůj rub a tím jsou úplatky. Život ruské střední třídy je s nimi nerozlučně spjatý. Vy v podstatě nemůžete vést svůj život normálním, poctivým způsobem. Chcete dát dítě na dobrou školu? Musíte dát úplatek. Chcete k dobrému doktorovi? Musíte dát úplatek. Nemluvě o šikaně ze strany úřadů nebo třeba dopravní policie, která vám vyhrožuje vším možným, pokud ji neuplatíte. Všem těm lidem nezbývá, než se s tím srovnat. Když vyjdou do ulic, tak je zbijí, v horším případě skončí v kriminále. Spousta lidí to proto řeší tak, že se uzavřou do vlastních životů a spokojí se s tím, co mají -cestují, vychovávají děti, jezdí s rodinou na daču atd.
* LN Mluvíte o tom, že nám hrozí další studená válka. Máme mít z Ruska skutečně strach?
Měli bychom mít strach a zároveň by nám mělo být Ruska líto. Tahle země se totiž chová extrémně špatně ke svým vlastním lidem. Vezměte si jen, jak to dnes v zemi funguje a vypadá. Jasně, i v Rusku jsou silnice a dálnice. Nebo nemocnice. Ale v jakém stavu? Vezměte si Čínu, jak investuje do infrastruktury, a srovnejte to s Ruskem. Rusko trpí špatným řízením. Přitom je to země, která má dost peněz, jen je prostě vynakládá nesmyslným způsobem. Vynakládá obrovské sumy na to, aby financovala think-tanky a další instituce, které ovlivňují veřejné mínění. Když si dneska dáte tu práci a půjdete po stopě ruských peněz, zjistíte, že končí v řadě institucí na Západě. I to by v nás mělo budit obavy.
* LN Zmínil jste Západ. Mezi Rusy je víc než populární Londýn. Skupují tam jen fotbalisty, nemovitosti a šperky, nebo i něco víc?
Koupili už i dvoje noviny. Nejsem si jistý, jak moc se to projevuje po obsahové stránce, ale jedny z nich jsou každopádně celostátní deník (The Independent - pozn. red.).
* LN O co jim v tomhle směru jde? Ambice nějak ovládat svět už za tím nejsou, ne? Přesto, jak tvrdíte, dál pumpují peníze do think-tanků, skupují noviny a posílají do světa svoje špiony...
Je to hluboce zakořeněný instinkt z dob čekistů (příslušníků tzv. Čeky, sovětské tajné policie -pozn. red.). Celý mocenský aparát v Rusku dnes sestává z aparátčíků a bývalých agentů KGB a ti jsou prostě tak zvyklí všechno řešit -všude mít své špehy. A to samozřejmě nejen venku, ale i doma. Shromažďují materiál proti svým oponentům, které pak s jeho pomocí likvidují.
* LN Strávil jste na Východě víc než dvacet let, můžete tedy srovnávat. Změnilo se něco za tu dobu?
Vidím velké rozdíly. Předně, Rusové mohou cestovat. Vidí, jak to vypadá na Západě, a vidí, co to obnáší, žít v demokracii. Ještě před nějakými dvaceti lety to přitom pro většinu lidí byla čirá fantazie, prostě nedostupný luxus. Myslím, že to byla jedna z největších změn vůbec. Změna, která zároveň lidem umožňovala svobodně se rozhodnout - jestli se ti doma nelíbí, můžeš zůstat za hranicemi, což najednou nikdo nikomu nezakazoval.
* LN Změnilo to i samotné Rusy, to, že mohli srovnávat, že viděli, jak to funguje jinde?
Samozřejmě. Změnilo se jejich vnímání světa, hlavně pak Západu. Spousta z nich odjížděla s naivními představami a venku si je korigovala. Dá se říct, že to změnilo celou jednu generaci. Důkazem popularity cestování jsou například dlouhé fronty na víza před americkým velvyslanectvím...
* LN Je i dnes jednoduché udržet Rusy v přesvědčení, že pro ně Západ, potažmo Američané, představují hrozbu?
Propaganda v tomto směru odvádí velmi dobrou práci. Na druhou stranu spousta ruských novinářů dobře ví, jak propaganda pracuje, a snaží se s tím bojovat. Nemají to ale vůbec jednoduché.
* LN Jaká je budoucnost Ruska? Zakrní na tom, že vyváží ropu a plyn? Vždyť téměř nic pořádného nevyrábí...
Tak úplně se to nedá říct, jen to není tolik vidět. Pravda je, že ve výrobě mají velké rezervy, přesto se vyrábí, a leccos i vyváží - zbraně, vodka, nějaký textil - hlavně do sousedních zemí jako do Číny atd.
* LN Narážel jsem hlavně na plány prezidenta Medveděva, který by rád v Rusku otevřel něco, jako je v Americe Silicon Valley...
To je bláznivý plán. Ne snad, že by v Rusku byl nedostatek vědců, naopak, něco takového tam nemůže fungovat. Hlavně proto, že by za tím stál stát. Něco jako Silicon Valley vzniká za úplně jiných okolností, v atmosféře svobody, ne plánovaného výzkumu...
***
EDWARD LUCAS (48)
Zpravodaj britského týdeníku The Economist v Rusku a ve střední Evropě. O regionu psal více než dvacet let. Specializuje se na energetickou bezpečnost. Autor knihy Nová studená válka: Putinovo Rusko a hrozba Západu. V letech 1992 až 1994 vedl jako šéfredaktor list The Baltic Independent v estonském Tallinnu. V Británii vystudoval ekonomii na London School of Economics, v Polsku pak polštinu na univerzitě v Krakově.
