Za výsledky českých fotbalistů na mezinárodní scéně se po rozdělení federace mohli na Slovensku většinou jen závistivě ohlížet. V čem měli Slováci během posledních dvaceti let naopak navrch? Mohli se chlubit Ľubošem Micheľem. Z českých zdrojů špičkový rozhodčí podobného kalibru zatím vzejít nedokázal.
Prosadit se ve světě mužů s píšťalkou představuje záludnou výzvu. Když odřídíte zápas kvalitně, nikdo vám nezatleská, považuje se to za samozřejmost. Když se naopak během utkání dopustíte přehmatu, sesype se na vás kritika ze všech stran.
Ani Micheľ se nevyhnul několika sporným verdiktům, které byly na vrcholné scéně pochopitelně víc vidět. Třeba v roce 2005 uznal Liverpoolu v semifinále Ligy mistrů gól, při němž míč zřejmě nepřešel přes brankovou čáru. Ale mohl by být Micheľ špatným rozhodčím, když od roku 2002 nechyběl na žádném velkém turnaji a v Ligy mistrů odřídil 50 utkání? Asi těžko.
Třeba až nyní, po konci jeho kariéry, si i jeho kritici všimnou, jak dobrou práci odvedl.
