LONDÝN/PRAHA Nové operní nastudování Kafkovy povídky V kárném táboře v podání Music Theatre Wales bude mít premiéru tuto středu v londýnském Royal Opera House, informoval deník The Daily Telegraph.
Stejně jako v roce 2000 hudbu pro představení složil specialista na Kafkovo dílo Philip Glass. Na rozdíl od původního provedení se tentokrát skladatel a režisér Michael McCarthy rozhodli, že chtějí více zdůraznit děj. Naprosto strohá scéna téměř bez kulis nutí diváky, aby se soustředili na hru. Hlavní aktéři jsou typickými postavami kafkovských světů. Stojí před věčnou otázkou viny a trestu. Jak Glass vysvětluje, dílo slavného autora obdivuje řadu let: „Kafku jsem poprvé četl v patnácti. Pro mladého člověka je Kafka lákavý, protože mu nabízí svět bizarních situací. A samozřejmě je v jeho díle také notná dávka autenticity, ale zároveň hodně velký prostor pro imaginaci.“ vysvětlil skladatel v deníku The Daily Telegraph.
Philip Glass se v této opeře opět snaží přiblížit všechny aspekty násilí. Jak zmínil v rozhovoru pro britský list na Kafkově příběhu o trestu, který postrádá logiku, ho zajímají hlavně role trestajícího a oběti. Rozehrát příběhy Philip Glass se narodil v roce 1937 v americkém Baltimoru. Od mládí se zajímal o klasickou hudbu. Vystudoval slavnou hudební školu Julliard School. Po studiích byl fascinován hudebními klasiky a snažil se jít v jejich stopách. V 70. letech odjel studovat hudbu do Indie, kde se setkal s indickým hudebníkem Ravi Shankarem a získal tím nový pohled na hudbu. V roce 1968 založil vlastní soubor The Philip Glass Ensemble. V roce 1976 uvedl v Metropolitní opeře zpěvohru Einstein na pláži, která je považována za jedno z nejvýznamnějších děl v jeho tvorbě. Pro slavného skladatele jsou velkou inspirací silné příběhy, které reflektují sociální témata a motiv násilí.
To je případ opery na motivy života indického politického duchovního vůdce Mahátmy Gándhího, kde Glasse zajímalo to, zda je možné docílit sociálních změn bez použití násilí. Glass v rozhovoru pro deník zmiňuje další dva inspirační zdroje pro celou jeho tvorbu, kterými jsou texty Franze Kafky a E. A. Poea (zpracování poeovského Pádu domu Usherů jsme mohli vidět v roce 1999 také u nás. Z Kafkova díla si skladatel vybral nejdříve slavnou Proměnu, kterou poprvé uvedl v roce 1988. O dvanáct let později představil V kárném táboře, v Čechách byla opera k vidění v roce 2006. Glass s Kafkou rozhodně nekončí. Na rok 2013 totiž chystá operní verzi Procesu.
Kafka a ďábelské stroje Franz Kafka napsal povídku V kárném táboře v říjnu 1914. Poprvé byla samostatně publikována o pět let později. Původně chtěl vydat povídky Ortel, Proměna, V kárném táboře pod souborným názvem Tresty. Hranice mezi realitou a snem je v Kafkově tvorbě velice rozostřená. Málo známý je fakt, že Kafka nebyl jen obyčejným úředníkem pojišťovací společnosti. Právě naopak, jeho nadřízený mu svěřil důležitou lokalitu v dnešních severních Čechách, kde bylo nejvíce továren. Kafkovým úkolem bylo kontrolovat bezpečnost práce v továrnách.
Díky služebním cestám se mohl zblízka seznámit s mechanikou strojů. Nezůstalo však jen u kontrol. Kafka se nad rámec svých povinností přihlásil na přednášky o mechanice, a mohl tak navrhovat zlepšení továrních strojů, které by napomohlo k tomu, aby nedocházelo k tolika úrazům. Když Kafka ve svém „kárném táboře“ popisuje jemnou mechaniku jehel, které vpichují do těla odsouzeného rozsudek, není to jen pouhý popis, ale velmi dobrá znalost toho, jak by zřejmě takový stroj fungoval. Znalost techniky najdeme také v Kafkově reportáži z letecké přehlídky Aeroplány v Brescii. Kromě těchto praktických zkušeností měl Kafka také blízko k pochopení toho, jak může být porušován určitý zákon. Sám sobě si totiž naordinoval nejrůznější pravidla, která chtěl dodržovat. Pokud byl tento zákon porušen, cítil se provinile a měl potřebu se trestat.
