Jako první dorazil na Národní třídu již chvíli po svítání Babiš spolu s exministryní financí Alenou Schillerovou a bývalým ministrem průmyslu a obchodu i dopravy Karlem Havlíčkem. Několik lidí na ně přitom křičelo. Na jednom transparentu se objevilo heslo: „Květiny od estébáků a normalizačních komunistů tady nechceme“, muž v převleku za opici mu nabízel banány.
Babiš podle svých slov přišel vzdát úctu lidem, kteří bojovali proti totalitnímu režimu a hlavně demonstrantům, kteří byli na Národní třídě zmláceni komunistickou policií. „17. listopad pro mě v první řadě znamená svobodu pohybu, žádné výjezdní doložky, dále svobodu slova, svobodné volby a možnost podnikat,“ řekl novinářům. Ke své komunistické minulosti řekl, že ji nezakrývá, byl však řadovým členem strany.
Nebyl jediným, na koho na Národní třídě čekali i kritici. Lidé pokřikovali i na vládní politiky, třeba na předsedu hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana, a to v souvislosti s pomocí Ukrajině. Zazněla slova jako „hanba vládě“. „Pomáhat jiné zemi v nouzi není hanba,“ reagoval. Na jeho obranu pak začala část lidí skandovat podpůrné fráze.
Novinářům Rakušan poté řekl, že letošní 17. listopad je trochu jiný než ty předchozí. Dříve podle něj někdo mohl vnímat slova o hodnotě demokracie jako vzletné fráze. „Když se kousek od našich hranic válčí, tak si tu hodnotu demokracie vysvětlujeme jinak,“ řekl. Doplnil, že největší hrozbou pro demokracii jsou „líní demokraté“, tedy lidé, kteří ji berou jako samozřejmost.
Politiky odchytávají i stávkující studenti
Premiéra Petra Fialu přivítal krátce po jedenácté hodině na Národní třídě potlesk, ale v menší míře také pokřik „zrádce a kolaborant“. Novinářům premiér řekl, že je třeba si připomínat křehkost a nesamozřejmost svobody a demokracie. „O demokracii musíme pečovat, to je hlavní poselství 17. listopadu,“ dodal. Mladí lidé si toho podle něj jsou vědomi, což je pro celou společnost naděje, že si ji i zachováme.
Na dotaz ohledně rozdělení společnosti řekl, že je přesvědčen, že naprostá většina společnosti chce žít v demokracii. Připustil však i to, že jsou lidé, kteří jsou nespokojení a mají strach z růstu cen energií a inflace a na které působí ruská dezinformační scéna. „Jenom pokud budeme mít svobodu a demokracii, můžeme mít prosperitu, dosáhnout lepších cen energií, zajistit si lepší systém vzdělávání,“ dodal. Střet názorů podle něj do demokracie patří, ale v rámci pravidel.
Na Národní třídě jej oslovili také zástupci hnutí Univerzity za klima. Kritizovali vládu za neplnění Pařížské dohody či za to, že Česká republika neodstoupila od Energetické charty. „Vláda v této věci není lhostejná, dělá kroky, postupujeme dopředu. Jsme přesvědčení, že děláme hodně pro to, abychom si s klimatickou změnou poradili,“ reagoval Fiala a poukázal na společný postup Evropské unie.
Se stávkujícími studenty mluvil také předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Domluvil se s nimi na tom, že se setkají a budou debatovat o ekologických tématech. Ke státnímu svátku uvedl, že si jím připomínáme, že demokracie není samozřejmost. „Je třeba tyto hodnoty nést, být schopný se za ně postavit a předat je i našim dětem,“ řekl.
Důležitost demokracie
Předseda Pirátů Ivan Bartoš vyzdvihl potřebu připomínat si, jak důležité je se ozvat, když se někde děje bezpráví. „Když si vzpomeneme na druhou světovou válku, právě netečnost nebo tolerance bezpráví vedla k těm hrůzám. Mělo by se o tom mluvit, a to nejen teď,“ řekl. Dodal, že historie má tendenci se opakovat a proto je třeba si připomínat, co se děje, když je národ rozpolcen a utrpení někoho jiného se nám zdá jako příliš vzdálené.
Jeho stranický kolega, ministr zahraničí Jan Lipavský, uvedl, že svoboda není zadarmo. „I dnešní svátek nám ukazuje, že československý národ musel vynaložit úsilí, aby si ji vydobyl,“ poukázal.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila je třeba si připomínat minulost, aby Česká republika neztratila svobodu a demokracii. Dnes jsou podle něho snahy vzpomínky na totalitu zkreslit. Vyjádřil také přání, aby státní svátek vedl i k lepší spolupráci na řešení současných problémů, kterým čelíme, ačkoliv jsme je sami nezavinili. „Cítím tady radost z toho, že žijeme ve svobodné společnosti, i nejistotu, protože doba, ve které žijeme, není jednoduchá,“ uvedl.
Předseda ČSSD Michal Šmarda řekl, že si rok 1989 připomíná jako dobu, kdy se česká společnost osvobodila. „Jako sociální demokrat vidím to, že demokracie je ohrožená pokaždé, když je narušena sociální soudržnost ve společnosti,“ řekl a poukázal tak na současnou ekonomickou situaci.
Jídelní stůl na Národní
Uctít památku přišli na Národní třídu i další kandidáti na prezidenta. Již kolem poledne dorazila ekonomka Danuše Nerudová, senátoři Marek Hilšer a Pavel Fischer, předseda odborů Josef Středula či matematik Karel Janeček. Generál Petr Pavel přišel až v půl čtvrté odpoledne.
V ulici Národní od Lazarské až po Újezd od rána nejezdily tramvaje ani auta. Ulice byla vyhrazena pouze pro pěší a poblíž památníku vytvořili organizátoři dlouhý stůl pro občerstvení. Akce s názvem Sametový brunch nabídla chleba s pomazánkou a tvarohový koláč. Zájemci si také mohli dát svařák nebo kávu. Naproti Národnímu divadlu byly pak zaparkované dvě tramvaje s číslem 89, které nabídly projekce či výtvarné dílny pro děti. Svá díla zde vystavil i český původně internetový komiks Opráski sčeskí historje.
Kromě zahájení sametové revoluce se 17. listopadu připomíná ještě jedno výročí. Přesně před 83 lety uzavřeli nacisti vysoké školy. Státní svátek proto tradičně zahájila pieta u Hlávkovy koleje v Praze, kde lidé uctili památku studentů, kteří se v roce 1939 stali obětí nacistické perzekuce. Vzpomínkové akce proběhly ráno i u památníku Jana Opletala v Žitné ulici.
