Toto uzavření se snaží překonat sborník, který v americkém nakladatelství vydali dva němečtí historici Martin Klimke a Joachim Scharloth a který představuje texty dalších dvou desítek historiků (kapitolu o Československu zpracoval český historik žijící v Německu Jan Pauer). Tato „historie protestu a aktivismu“, vymezená lety 1956–1977, se snaží analyzovat nadnárodní fenomény a zároveň postihnout dění v jednotlivých evropských zemích. Přestože jejich výčet není úplný, najdeme zde takové, které nebývají v konvenčních dějinách roku 1968 příliš zmiňovány. Co se dělo v Československu či Francii, to zná skoro každý, ale co třeba takové Švýcarsko, Řecko či Španělsko? Zatímco v první zemi, pacifikované konzervativním blahobytem, nedosáhly studentské protesty úrovně srovnatelné s Francií či Německem, prostředí jihoevropských diktatur naopak vedlo k radikalizaci mládeže, která byla živena nedostatkem demokratických svobod.
V kapitolách o příčinách protestních hnutí, která kulminovala ve většině evropských zemí v druhé polovině šedesátých let, zdůrazňují autoři všechny nadnárodní fenomény, které tehdejší události ovlivnily: mezinárodní mírové hnutí, hudbu, tzv. novou levici či u nás málo známé subkultury, jako třeba nizozemské Provo. Nadnárodní dimenzi měly také důsledky západoevropského roku 1968: ženské hnutí, ochrana přírody či terorismus. Ten je dnes zmiňován především v souvislosti s německou Frakcí rudé armády či italskými Rudými brigádami, kniha ovšem zmiňuje podobnou ideologií živené skupiny v Británii či v Nizozemsku, které ovšem neměly takový „úspěch“, protože se snažily šetřit lidské životy a útočily především na materiální cíle.
Kniha ukazuje, že protestní hnutí na Západě a Východě neměla přes společnou „image“ mnoho společného. Mezi radikálními studenty v demokratických zemích a státech sovětského bloku existovaly sice určité kontakty a některé styčné body, jako třeba boj proti „zbyrokratizovanému systému“, nicméně ve svých východiscích i cílech se značně lišili.
Zatímco pro západní studenty byl jedním z nejvýraznějších mobilizačních prvků „americký imperialismus“ a válka ve Vietnamu, mladí lidé na Východě se na tento problém dívali mnohem nuancovaněji. Určitým přelomem v pohledu Západu byla sovětská invaze do Československa. Např. pro švýcarskou „novou levici“ se tím Sovětský svaz stal „Amerikou natřenou
na rudo“.
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
ČESKY NEVYŠLO 1968 in Europe. A History of Protest and Activism Martin Klimke, Joachim Scharloth Vydal Palgrave Macmillan, New York 2008. 344 strany.
