* LN Co očekáváte od roku 2008?
Pro mě jsou osmičky důležité. V roce 1978 jsem opouštěl Prahu přesně v den své promoce. V roce 1988 jsme začali doufat ve změnu poměrů a rok 1998 byl pro mě významný tím, že byl úspěšný, co se týče podnikání, jak v Německu, tak ve Španělsku a České republice. A rok 2008 je pro mě rokem nadějí. Doufám, že to bude rok, kdy se mi podaří završit nepříjemné pětileté období velkých osobních a finančních ztrát, které začalo dramatickým létem roku 2003. K roku 2008 se pozitivně upínám a věřím, že mi ta osmička přinese štěstí.
* LN Když hovoříme o osmičkách, tak si vybavuji, jak se o vás kdysi psalo, že v roce 2008 budete kandidovat na prezidentský úřad.
Ano, psalo se to, ale byla to fáma, která vznikla tak, že z jakéhosi průzkumu vyplynulo, že kdyby byla přímá volba prezidenta, byl bych pro lidi nejpřijatelnější kandidát. Já bych do toho ale nikdy nešel. Myslím, že to je velká služba státu, na kterou bych asi nebyl nejvhodnějším kandidátem. Koneckonců dnes ani nemám předpoklady, abych se prezidentem mohl stát.
* LN Kromě jiného už nejste českým občanem, jelikož jste se občanství vzdal.
Ano. Přesto budu s velkým zájmem sledovat, jak volba dopadne.
* LN Troufnu si odhadnout, že vaším favoritem je Jan Švejnar.
Pan Švejnar mi je i z dřívějších osobních setkání velmi sympatický, ale i prezidentování pana Klause sleduji s určitým zájmem. S menším pochopením vnímám jeho názory na ekologii, protože je mám zcela jiné.
* LN Komu byste přál vítězství?
Já vám neřeknu, komu bych to přál, ale kdybych mohl v této volbě dát hlas, tak bych se v tomto okamžiku přiklonil ke změně.
* LN To znamená k panu Švejnarovi. Stejně jako vy jste dnes německý občan, on je americký občan, ale českého původu. Je to pro prezidentství v Čechách handicap?
Myslím, že držení pasu nic nemění na vnímání země, odkud člověk pochází. Je potřeba rozdělovat dvě kategorie - původ, to srdce, které bije v rytmu nějakého národa, a na druhé straně je určitě dobré mít občanství té země, kde člověk převážně žije a má tam své rozhodující zájmy.
* Co se vám vybaví, když se řekne dětství?
Krásné vzpomínky, i když jsem se narodil v pražském Karlíně ve velmi skromných poměrech. V Karlíně byla ojedinělá atmosféra, jelikož tam nebyly jen děti, jak by se teď řeklo, bílé, ale i romské. Navíc to byla čtvrť komediantů. Do školy k nám chodily třeba děti Berouskovy. O mnoho let později jsem viděl jejich vystoupení se slonicí na Gran Canarii, které bylo úžasné a přivodilo mi mnoho hezkých vzpomínek. Ale Karlín nebyla rozhodně idylická čtvrť. Abychom občas utekli z města, postavil můj tatínek v 50. letech vlastníma rukama na venkově chatu, kterou moje maminka vlastní dodnes, a tam jsme trávili všechny prázdniny.
* LN Většinu dospělého života jste prožil v Německu, kam jste se odstěhoval za manželkou v roce 1978. Ovšem po necelém roce jste se rozešli, i když rozvod následoval až mnohem později. Jaké máte spolu vztahy nyní?
Nejdřív se zdálo, že manželství bude úspěšné, nakonec se to nezdařilo a naše postupné neshody byly tak velké, že dnes už o sobě ani nevíme. Máte pravdu, že jsme se rozvedli po dlouhé době, a mě to do jisté míry i mrzí, protože to naše původní soužití přerostlo postupně do přátelství... Jak už to v životě bývá, tak to byly právě peníze, které nás od sebe odehnaly. Ale jsem rozhodnutý, že pokud budu mít příležitost a čas, pokusím se to napravit.
* LN Proč jste se z Berlína odstěhoval do Hamburku, kde momentálně převážně žijete?
Pokračování na straně 18
Dokončení ze strany 17
Nebylo to jednoduché rozhodnutí. Všichni mi říkali, že Hamburk je konzervativní město, že mě tam nikdy nepřijmou.
Ale přes svůj konzervatismus má Hamburk i jednu velkou přednost, a tou je, možná paradoxně, velká tolerance. Nikde jinde v Německu nejsou lidé tak otevření k menšinám a k cizincům jako tam.
Mně život v Německu obecně velmi vyhovuje. Němci, jak je známo, velmi tvrdě pracují, práce je alfa a omega jejich života. A od toho se všechno odvíjí -všechno tam skvěle funguje -služby, doprava i úřady. Stát nezasahuje do podnikání tak, jak jsem to poznával v devadesátých letech a počátkem tohoto tisíciletí v České republice. Život je tam předvídatelný, což je velká výhoda, protože se tam dá všechno lépe plánovat.
* LN Kolik času momentálně trávíte v Čechách a kolik v Německu?
V Čechách je to méně než třetina, v Německu více než třetina a pak zbytek na Mallorce, Ibize, na Kanárských ostrovech, v Egyptě a Turecku, ale také v New Yorku nebo Dubaji.
* LN Pojďme k vašemu podnikání. Stále ještě vedete několik soudních sporů - například o obchodní jméno Fischer. Proč? Vždyť Karel Komárek si koupil vaše společnosti včetně názvu CK Fischer, a.s.?
Něco jiného je značka, tu Cestovní kancelář Fischer, a.s., vlastní, a něco jiného je firemní název. A zde se jedná právě o název firmy. Český obchodní zákoník říká, že pokud zakladatel společnosti, jehož jméno společnost nese, společnost opustí, smí společnost jeho jméno používat pouze s jeho souhlasem. CK Fischer se na mě ani jedinkrát neobrátila se žádostí, abych to povolení vyslovil, a tím vědomě porušuje zákon.
* LN Jak byste tedy vyčíslil hodnotu své značky?
Já rozhodně nebudu o své jméno s cestovní kanceláří nijak kupčit. Samozřejmě že značka Fischer měla velkou hodnotu, protože CK Fischer byla to nejlepší, co v České republice existovalo v oblasti cestovního ruchu. A mě trochu mrzí, že už není lídrem na trhu a že se do vedení vrátil Čedok.
* LN Ale neodpověděl jste mi na otázku, na kolik si své jméno ceníte.
Ta věc může být předmětem jednání, ale já bych to povolení neodvíjel od nějaké konkrétní ceny.
* LN Jistě si dobře uvědomujete, že právě značka byla jedním z hlavních motivů, proč pan Komárek vaše firmy koupil. Ostatně současné vedení CK Fischer se ani netají tím, že to jméno je vlastně jediné, co má nějakou cenu, jelikož kupovali firmu, o které si mysleli, že je v mnohem lepší kondici, než se nakonec ukázalo. Co na to říkáte?
To, že nevěděli, co kupují, je jeden velký nesmysl. Tři měsíce předtím, než došlo k těm dramatickým událostem v létě 2003, proběhla v celé mé firemní skupině hloubková kontrola auditorskou společností PricewaterhouseCoopers na objednávku cestovní kanceláře TUI, protože TUI se o vstup do mé společnosti zajímala. Když se nakonec TUI rozhodla vstup do mých společností neuskutečnit a já jsem zahájil jednání s lidmi pana Komárka, tak byla velmi podrobná zpráva o hloubkové kontrole poskytnuta skupině pana Komárka. Z ní bylo zcela jasné, jak celkové hospodaření skupiny vypadá. Pokud nyní tiskový mluvčí cestovní kanceláře Fischer pan Plovajko tvrdí něco jiného, tak tomu buď nerozumí, nebo nemluví pravdu.
* LN Takže z vaší interpretace vyplývá, že pokud udělali chybu, byl to jen jejich špatný úsudek, že jste jim nic nezatajoval?
Já jsem přesvědčen o tom že se skupina pana Komárka rozhodla správně, když koupila moje firmy, a podotýkám, že to bylo za třikrát jednu korunu, protože si koupila stříbro českého cestovního ruchu. Koupila si největší a nejlepší cestovní kancelář. Pokud to ovšem už nyní neplatí, není to něco, za co bych mohl být dnes dělán odpovědný já.
* LN Pohledávky prý nyní činí přibližně 950 milionů korun a podle skupiny pana Komárka jste spoludlužníkem těchto dluhů.
Za prvé, v okamžiku, kdy skupina pana Komárka společnosti přebírala, byly úvěry celé skupiny méně než 500 milionů korun. Při jmění a obratu firem to bylo zcela přiměřené úvěrování. Investor mohl jednoduše prodat majetek firmy a firemní úvěry získanými prostředky uhradit. Místo toho jsem byl ke splácení úvěrů vyzván já, což považuji za velkou nestoudnost.
* LN Proč jste vlastně požádal o prohlášení konkurzu na svůj majetek v Německu?
Byl to krok, který jsem musel učinit v ochraně před domnělými věřiteli z České republiky. Hamburský soud poznal, že pohledávky plynoucí z mých ručení za úvěry v České republice jsou neopodstatněné, a zamítl je v plném rozsahu.
* LN Jenže v Čechách je na vás vypsán konkurz také. Vy tvrdíte, že neoprávněně.
Samozřejmě. Podle práva Evropské unie platí, že pokud je na majetek jednoho člověka prohlášen konkurz v jedné zemi EU, nesmí být konkurz prohlášen v jiné členské zemi. V Čechách byl prohlášen 26. dubna 2005, tedy šest týdnů po prohlášení konkurzu v Hamburku. Proti tomuto pošlapání práva EU jsem se odvolal k Nejvyššímu soudu České republiky. Na rozhodnutí čekám již šestadvacet měsíců.
* LN Čeho chcete ve finále v České republice dosáhnout?
Očekávám, že skončí spory o dvě letadla, která jsou neoprávněně zadržována na ruzyňském letišti, že Nejvyšší soud zruší konkurz na můj majetek v České republice a že hamburská společnost AMF, kterou spoluvlastním, bude za škody, které jí byly v České republice způsobeny, odškodněna.
* LN Jak konkurzní řízení ovlivňuje váš běžný život?
Pro mě ten konkurz znamená, že jsem přišel o všechno, co jsem zde vlastnil, a musím říci, že kdybych neměl velmi dobře situované přátele v Německu a ve Španělsku, tak bych skutečně neměl v prvních měsících po prohlášení konkurzu z čeho žít.
* LN A z čeho žijete nyní?
V České republice nemám žádné příjmy. Moje příjmy plynou z Německa a Španělska. Pracuji jako ředitel hamburské leasingové společnosti a také pro jednu berlínskou cestovní kancelář. Moje příjmy mně umožňují v rámci německého konkurzu skromný život. Nestěžuji si, jsem spokojen. Pochopil jsem, že ke spokojenému životu není potřeba moc peněz.
* LN Ale v Čechách pracujete pro cestovní kancelář Tomi Tour, i když tvrdíte, že funkci konzultanta děláte zadarmo. Tomu se ani nechce věřit. Nemlžíte jen proto, abyste se vyhnul zabavení svých příjmů v rámci konkurzního řízení?
To rozhodně ne. Pro Tomi Tour připravuji program leteckých zájezdů. A proč to dělám zadarmo? Mám k tomu jeden důvod - jsem mimo jiné spoluvlastníkem cestovních agentur ve Španělsku a tím, že připravuji program zájezdů pro Tomi Tour, přijíždí na Kanárské a Baleárské ostrovy velmi výrazný počet klientů, což je ekonomicky výhodné pro tu španělskou cestovní agenturu.
* LN Určitě sledujete, jak si vede CK Fischer. Podle svého mluvčího je tato cestovka už třetí rok zisková na rozdíl od doby, kdy jste ji vedl vy. Věříte tomu?
Moc se o dění ve své bývalé firmě nezajímám. Musel jsem si zvyknout na to, že mě moje dítě zrozené těsně po revoluci nyní ve svém pubertálním věku sedmnácti let pomlouvá, což mě osobně velmi mrzí a zraňuje. Já jsem začal podnikat v roce 1978, v době, kdy si pánové, kteří v současné době CK Fischer řídí, hráli na pískovišti, v lepším případě chodili do školy. Možná vás překvapím tím, že své podnikání považuji za dlouhodobě úspěšné. V Německu jsem založil, skoro dvacet let vlastnil a řídil velmi úspěšnou Fischer Reisen. Nakonec jsem ji skvěle prodal. A úspěšné je i moje současné působení v evropské turistice. Události kolem Cestovní kanceláře Fischer a moje soudní spory v České republice na tom nemohou nic změnit. A co se týče zisků CK Fischer, tak vedení samo nejlépe ví, zda se jedná o provozní zisk, nebo jestli to nebyl zisk takový, jaký mají třeba některé letecké společnosti, když prodají několik letadel. Pro mě je jediným ukazatelem úspěšnosti cestovní kanceláře postavení na trhu a spokojení klienti.
* LN Vaše životní peripetie připomínají sinusoidu. V jakém bodě se momentálně nacházíte?
Cítím to tak, že jsem opět na té vzestupné křivce. Rozhodně.
Já jsem začal podnikat v roce 1978, v době, kdy si pánové, kteří v současné době řídí CK Fischer, hráli na pískovišti, v lepším případě chodili do školy. Své podnikání považuji za dlouhodobě úspěšné.
