Pozorovací sonda Kaguya je nejambicióznějším lunárním programem od dob Apolla
TOKIO Včera ve 3:31 našeho času vypustilo Japonsko raketu, která má dopravit na oběžnou dráhu okolo Měsíce pozorovací sondu. Oznámila to Japonská vesmírná agentura (JAXA). Let je považován za první etapu nejambicióznějšího lunárního programu od dob amerického projektu Apollo. Začíná největší výzkum Měsíce od začátku 70. let.
Raketa odstartovala z kosmodromu Tanegašima, který leží na Ostrovech Rjúkjú na jihu Japonska. Sonda byla až do června 2007 oficiálně označována jako SELENE (zkratka ze SELenological and ENgeneering Explorer, což v angličtině znamená Lunární a inženýrský průzkumník), tedy jménem řecké bohyně Měsíce. Nyní je přezdívána jako Kaguya, což je jméno japonské pohádkové princezny, která přišla na Zemi z Měsíce.
Start rakety H-2A se sondou Kaguya bylo možné sledovat v přímém přenosu na internetu. Vše se podle agentury JAXA odehrálo bez problémů, motory a navigační systémy nosné rakety pracují normálně. „Start rakety proběhl bez problémů,“ řekl AFP Eriko Sunada, mluvčí agentury JAXA. „Potrvá však ještě pár hodin, než budeme moci prohlásit start za úspěšný,“ dodal.
Vypuštění sondy v hodnotě zhruba 9,5 miliardy korun má však vinou technických i finančních problémů čtyřleté zpoždění oproti původnímu plánu. V září byl start dokonce odložen ještě o jeden den z důvodů nepříznivých povětrnostních podmínek.
Hlavní sonda má být umístěna na oběžné dráze ve výši 100 kilometrů nad Měsícem. Primární mise je plánována na jeden rok, během něhož by měla sonda s pomocí dvou menších satelitů velmi přesně zmapovat povrch Měsíce, získat podrobná topografická i gravitační měření, získat údaje o přítomnosti chemických prvků v globálním měřítku a prostudovat podpovrchovou strukturu stejně tak jako možnou tenkou atmosféru našeho satelitu. Vědci od této mise očekávají, že jim pomůže lépe porozumět původu a vývoji Měsíce, jakož i nakreslit velice přesnou mapu měsíčního povrchu.
Dalším krokem by mělo být přistání na Měsíci, nejprve ovšem při misi bez lidské posádky. Startem sondy Kaguya se opět rozbíhají závody o dobytí Měsíce. Japonští astronauti by se podle agentury AFP měli na Měsíci objevit kolem roku 2020, alespoň podle dřívějších plánů JAXA.
Japonsko není ve vesmírné technologii nováčkem. Už v roce 1972 se stalo čtvrtou zemí světa, která umístila na oběžnou dráhu Země vlastní družici.
Avšak v posledních letech jeho vesmírný program potkalo i množství neúspěchů.
Se svými sondami přistály zatím na Měsíci pouze Spojené státy, Rusko a Evropská unie. Plány přistání na měsíčním povrchu však zveřejnila i Čína, která by svou první sondu k vesmírnému společníkovi Země měla vyslat také letos. Asijská velmoc je však tradičně na informace skoupá.
Obrázek
Japonská mise k Měsíci
Japonská vesmírná agentura (JAXA) včera vyslala k Měsíci z kosmodromu Tanegašima pozorovací sondu, původně označovanou jako SELENE (SELenological and ENgeneering Explorer - Lunární a inženýrský průzkumník), tedy jménem řecké bohyně Měsíce. Nový název Kaguya, o kterém si Japonci rozhodli v lidovém hlasování, je odvozený od jména japonské pohádkové princezny, která přišla na Zem z Měsíce. Sonda má po startu dvaapůlkrát oběhnout Zemi a poté bude navedena na 385 000 km dlouhou cestu k Měsíci. Zde pomocí vlastního motoru přejde na polární
oběžnou dráhu, oba malé subsatelity se postupně oddělí od hlavní sondy a budou kroužit okolo Měsíce po různých eliptických drahách.
Sonda se skládá z hlavního modulu, obíhajícího 100 km nad Měsícem, a ze dvou malých subsatelitů, umístěných na podstavě přístrojového modulu
Mezi patnácti vědeckými přístroji Kaguy najdeme kamery pro snímkování povrchu Měsíce, spektrometry, magnetometr, radar či laserový výškoměr
Na oběžnou dráhu vynesla Kaguyu dvoustupňová, 53 metrů vysoká raketa H-2A, startující z kosmodromu Tanegašima
subsatelit VRAD slouží k výzkumu gravitačního pole Měsíce pomocí přesného měření pozice obou subsatelitů pozemskými radioteleskopy a Retranslační subsatelit má zajistit příjem v době, kdy bude hlavní modul skryt za odvrácenou stranou Měsíce
PRAMEN: WIKIPEDIE, SPACEPROBES. KOSMO. CZ, WWW. IAN. CZ
