Dosud jsem si – po Avatarovi a pak té záplavě rychlokvašených 3D projektů, které vznikly tak, že se postaru natočeným filmům počítačově přidal třetí rozměr – myslel, že 3D změní jen řeč filmu. Že nás připraví o všechny ty krásné ornamenty, které se za sto let dvourozměrného filmu vymyslely, práci s přeostřováním kamery (rozostřenost do 3D nepatří), bude konec kulometně rychlým střihům moderních akčních filmů, protože kratičké záběry ve 3D vůbec nefungují, naopak, délky záběrů se budou prodlužovat, aby se film přiblížil co nejvíc zážitku „vidění“, film přestane být způsobem vyprávění podobný komiksu a přiblíží se divadlu. Možná se nakonec stříhat přestane úplně, a pokud je pravda, co tvrdí někteří psychologové – a sice že 3D zážitek bude diváky odvádět od extravagantních fantastických témat, protože s vizuálními efekty budou mít mozky některých diváků problémy (ale Avatar nikoho neodradil, takže nevím), a tudíž se budou filmaři vracet k realistickým námětům a zápletkám –, skončíme nakonec tak, že za miliardu dolarů někdo natočí třídimenzionální „Odchod dělníků z továrny“ anebo „Příjezd vlaku“.
Ale při sledování třídimenzionálního fotbalu jsem se začal bát o sám osud fotbalových přenosů. On totiž fotbal nevypadá ve 3D nějak zvlášť dobře: záběry z kamer od postranní čáry jsou krásné, člověk má pocit, že tam stojí sám, před balonem vypáleným na bránu uhýbáte hlavou, hráče zmítajícího se na hřišti v dramatické dohře faulu máte chuť pohladit po hlavičce. Ale ten klasický trademarkový záběr celku seshora, který vám umožňuje ocenit strategii týmů a souhru hráčů, působí ve 3D hrozně ošklivě, neesteticky a nezajímavě. 3D zesiluje pocit vzdálenosti, takže si připadáte jako ten nejpodřadnější divák někde na tribuně a najednou vidíte to, co vám dvoudimenzionální televize nepřenáší a na co v atmosféře stadionu zapomenete. Že to celé haló se děje jenom kvůli dvaceti chlapíkům, kteří si čutají s balonem na zbytečně velké louce.
Je známá věc, že popularita fotbalu je spolutvořena faktem, že na televizní obrazovce vypadá dobře, že to je fotogenický sport. Takže to vypadá, že mnohem víc práce než filmoví režiséři bude mít FIFA. Do příštího mistráku bude muset vymyslet úplně nový způsob filmové řeči fotbalových přenosů. Protože takhle by to nešlo, pánové.
POSLEDNÍ SLOVO