Společnost ABN Amro byla v loňském roce znárodněna za 16,8 miliardy eur (přes 400 miliard korun). Banku v roce 2007 koupilo konsorcium finančních ústavů, v němž byly banky Fortis, Santander a RBS, s cílem ABN Amro rozdělit. Plán konsorcia však narušila finanční krize a nizozemská vláda loni v říjnu banku ABN Amro převzala, aby ji zachránila před kolapsem.
Letos v létě vláda do ABN vložila dalších 2,5 miliardy eur, aby pomohla financovat oddělení státem vlastněných aktiv od aktiv v rukou RBS. Očekává se, že toto oddělení bude dokončeno v první polovině příštího roku. ABN nyní rovněž dokončuje prodej některých aktiv německé firmě Deutsche Bank. Hodnota této transakce podle ministerstva činí 700 milionů eur.
Nizozemská vláda tak už za poslední rok skupině ABN Amro poskytla celkem 23 miliard eur (skoro 600 miliard korun), což banku zařadí na přední místo v žebříčku finančních institucí podle objemu státní finanční pomoci. Ani to však nemusí být konečná částka.
„Pochybuji, že to byla poslední kapitálová injekce. Vláda bude muset do banky ještě pár miliard nalít,“ tvrdí Arnoud Boot, který vyučuje o podnikových financích a finančních trzích na Amsterdamské univerzitě. Nizozemský ministr financí Wouter Bos však prohlašuje, že už vláda do ABN Amro nedá ani eurocent. „Naším záměrem je, aby nedostali žádné další peníze. A pokud nastane situace vyžadující další investice, bude si banka muset financování zajistit sama jiným způsobem, aby se už nemuseli obracet na vládu,“ řekl ministr.
Vláda teď bude řešit, co se znárodněnou bankou udělá. Ministr financí ji chce spojit s bankou Fortis, k čemuž by mělo dojít někdy v průběhu příštího roku. Nový konglomerát by měl na nákladech ušetřit více než miliardu eur ročně.
Analytici očekávali, že očištěná a spojená státní banka by mohla v roce 2011 vstoupit na veřejný trh. Ministr Bos však včera řekl, že takový krok by byl předčasný. Podle jeho slov bude trvat „několik let“, než dá vláda akcie spojené banky na burzu. Jasné nakonec není ani to, že se akcie budou prodávat na burze. Vláda by totiž mohla dojít k závěru, že přímý prodej strategickému investorovi je výhodnější.
Koruna včera ztrácela Česká měna včera v souladu s regionálním vývojem výrazně oslabila. K euru o bezmála dvacet haléřů na 25,68 koruny za euro, k dolaru o 23 haléře na 17,25 koruny za dolar.
Vývoj kurzu koruny bude mít zřejmě vliv i na rozhodování České národní banky o nastavení úrokových sazeb. Viceguvernér ČNB Miroslav Singer už včera v rozhovoru pro server Patria.cz řekl, že je pro další snižování sazeb. Uvolnění měnové politiky podle něj způsobí lepší naplňování inflačního cíle ČNB, pro který je jedním z rizik posílení kurzu koruny. Existence české měny je ovšem podle Singera nyní pozitivem pro celou ekonomiku.
„V tuto konkrétní chvíli by snížení sazeb určitě nebylo chybou,“ řekl serveru Singer. Bankovní rada ČNB naposledy o nastavení úrokových sazeb jednala počátkem listopadu a ponechala je beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na historickém minimu 1,25 procenta. Na tuto úroveň ji centrální bankéři snížili o čtvrt procentního bodu začátkem srpna.
Posilování koruny sice podle Singera ohrožuje naplňování inflačního cíle ČNB, samostatná měnová politika České republiky je ale pro letošní rok pro tuzemskou ekonomiku pozitivní. Teď je koruna naopak slabší, než kdybychom od letošního roku zavedli euro, uvedl Singer.
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl včera řekl, že ČNB by na příštím zasedání bankovní rady mohla základní úrokovou sazbu zvýšit, ale i snížit. Nelze se prý domnívat, že sazby již dosáhly minima, neboť by se mohlo objevit riziko vyššího růstu inflace.
