Promoční klobouk se čtvercovou stříškou, který známe z amerických filmů a fotografií, označuje na www.jobs.cz pozice vhodné pro absolventy v Česku. Tento symbol ovšem nenajdeme jen u bankovních poradců, které míní nabírat Česká spořitelna, ale například i u elektromontérů, které shání ČEZ.
Klikání na stránky velkých firem nenasvědčuje tomu, že by absolventi škol byli při hledání práce bez šance, jak se v poslední době traduje. Například zrovna společnost ČEZ, která zaměstnává přes 12 000 lidí, je ochotna brát ty, kteří končí školu, na osm z 29 obsazovaných pozic a nové pracovníky potřebuje. „Každý rok jich nastupuje tak 850 až 900 a letos by to nemělo být jiné,“ říká šéf strategického náboru Pavel Puff. V ČEZ dochází podle něj k velké generační obměně. „Zaměstnanců, kteří jsou těsně před odchodem do důchodu, v poslední době výrazně přibylo a bude třeba je nahradit. Nejvíce jsou žádaní technici od vyučených po vysokoškoláky, ale třeba i ti, kdo studovali fyziku.“ Potřebujeme vědět, že umí Metrostav, který zaměstnává na tři tisíce lidí, počítá s tím, že přijme, podobně jako loni, kolem 70 absolventů. Nikoliv však přímo z ulice. „Potřebujeme vědět, že člověk, kterého zaměstnáme, něco umí,“ říká mluvčí Metrostavu František Polák. „A to zdaleka ne vždycky lze vyčíst z diplomu nebo z vysvědčení. Vzdělání má dneska inflační charakter, a když někdo přinese doklad, že vystudoval třeba podnikání nebo řízení a ekonomiku, nevíte, co za tím vlastně je.“ Právě proto začal Metrostav spolupracovat přímo se školami.
Pokračování na straně 36
Dokončení ze strany 29
„S vysokoškoláky na stavebních fakultách býváme ve styku už od třetího ročníku. Ti, kdo mají zájem, mohou u nás už během studia příležitostně působit jako asistenti stavbyvedoucího, což má tu výhodu, že po škole nemusejí dělat takové to nutné kolečko a nastoupí hned na lépe placené místo,“ vysvětluje mluvčí Metrostavu František Polák.
Firma přitom netrvá na inženýrech. Berou i bakaláře. „Ovšem musíme si být jisti, že něco umí. Například u bakalářů z pražské ČVUT si téměř jisti jsme, protože tam naši lidé učí,“ říká Polák.
Pokud jde o řemesla, vsadil Metrostav na sponzorování. V pěti krajích má na středních odborných učilištích celé třídy, jejichž žákům platí na základě smlouvy s budoucí platností ubytování, pomůcky, dopravu a také určité kapesné. Absolventi pak nastupují do Metrostavu alespoň na dva roky. První dvě třídy by měly nastoupit letos.
Spolupráci se školami má konečně i ČEZ, který ale neopomíjí ani gymnázia, jež ostatní zaměstnavatelé nepovažují za příliš zajímavá. „Jde nám o to, aby se podporoval zájem studentů o předměty, jako je matematika nebo fyzika. Loni jsme poskytovali podporu jedenatřiceti středním školám, teď už je to čtyřicet. Spolupracujeme také s patnácti fakultami a máme i své stipendisty,“ vypočítává vedoucí strategického náboru ČEZ Pavel Puff.
Jedna věc je zřejmá. Firmy jsou ochotné brát i absolventy, ale chtějí vědět, jestli se na ně mohou spolehnout a jestli mají v sobě nějaký využitelný potenciál. Některé proto sázejí na reference.
Například Česká spořitelna využívá vedle běžné inzerce také program Odměna za doporučení zaměstnance, jehož cílem je posílit tým Finanční skupiny České spořitelny na základě osobních doporučení stávajících zaměstnanců. Ti, kdo doporučí vhodného kandidáta, získají finanční odměnu.
Na jedno místo 50 uchazečů Je tedy vůbec nějaká krize? Zkusili jsme se zeptat na poště. „Na jedno volné místo se nám dnes hlásí tak padesát uchazečů,“ potvrdila dříve naprosto nebývalý zájem Šárka Víznerová z jedné mělnické pošty.
A jak je to s učiteli? Objevují se zprávy, že zejména v Praze se do školství vrací hodně kantorů, kteří před časem odešli do komerční sféry. „To nemohu potvrdit,“ řekla nám zástupkyně ředitelky Základní školy Campanus z Prahy 4 Ivana Kejzlarová. „Faktem je, že se teď čas od času objeví v e-mailu dotaz, zda bychom nepotřebovali učitele s tou a tou kvalifikací, což se dřív nedělo. Nejde však zdaleka o masový jev.“
Určitý nárůst zájmu o práci učitele ve srovnání s minulými lety potvrzuje i zástupkyně ZŠ Komenského v Praze 6 Ivana Koubková. „Není ovšem rovnoměrný,“ konstatuje. Podle jejích slov je k dispozici víc prvostupňových učitelů než dřív, ale třeba kvalitních jazykářů pořád není dostatek. Navíc zájem o práci ještě prý neznamená výdrž.
Ředitel olomoucké základní školy v ulici Spojenců Petr Bazger si může mezi uchazeči celkem dobře vybírat, nikoli ale v případě fyzikářů a chemikářů. „Těch není pořád dost,“ tvrdí. Přitom učitelských míst nepřibývá, spíše naopak. Vzhledem k úbytku žáků řeší ředitelé spíš otázku, koho propustit. To nám potvrdila například ředitelka ZŠ v Nechanicích na Královéhradecku Jaroslava Pavlů.
Lékaři potřeba jsou Kdo tedy může mít s hledáním práce nejmenší a kdo největší problémy? Studie Střediska vzdělávací politiky, které shromažďuje údaje o zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol, ukazuje na vysokou úspěšnost především absolventů lékařských a právnických fakult. Loňská míra jejich nezaměstnanosti nedosahovala ani jednoho procenta. Dobré výsledky (pod tříprocentní hranicí) měly rovněž školy pedagogické a technické. Naopak nejhůře na tom jsou fakulty zemědělské a přírodovědecké, jejichž nezaměstnanost přesahuje pět procent.
Studie však poukazuje také na to, že s výrazným zvyšováním počtu vysokoškoláků lze očekávat, že se jejich postavení na trhu práce nebude držet tak vysoko, jako tomu bylo v dobách, kdy jsme měli absolventů vysokých škol relativně málo.
V jednoznačné výhodě budou pak ti, kteří se strefí do poptávky, a také ti, kteří se zapojí do praxe alespoň v omezené míře už během studia.
Jak se na trhu práce uplatňují současní absolventi českých vysokých škol se dozvíte z tabulky na straně 33.
Vysoce úspěšní jsou především absolventi lékařských a právnických fakult. Jejich loňská míra nezaměstnanosti nedosahovala ani jednoho procenta.
