Publikace je založená na dlouhodobém sledování stejného vzorku absolventů VOŠ. První etapa se týkala studentů těsně před absolvováním, druhá etapa se uskutečnila o tři roky později. Text postupně odhaluje změny v názorech a postojích absolventů VOŠ.
Ze šetření vyplývá, že si velká část studentů (55 %) vybrala VOŠ ze zájmu o obor. Studenti očekávali, že po absolvování najdou dobré pracovní uplatnění i platové podmínky.
Problematické však je, že přibližně polovina studujících na VOŠ zvolila tento typ školy jako náhradní řešení, protože nebyli přijati na vysokou školu. Druhá etapa šetření navíc ukázala, že se někteří studenti rovnou hlásili na VOŠ, protože si uvědomovali, že jejich šance dostat se na vysokou školu jsou nízké. Zároveň očekávali snadnější studium.
Tři roky po ukončení školy ale značná část absolventů svůj názor přehodnotila a studium vyšší odborné školy by si znovu vybrala jen přibližně třetina z nich. „Důležité přitom je, že většina absolventů si nestěžuje na nízkou úroveň studia ani nedostatečnou připravenost pro praxi, ale jsou nespokojeni s nižší prestiží a horším postavením na trhu práce ve srovnání s absolventy, kteří mají bakalářský nebo magisterský titul,“ upozorňuje spoluautorka publikace Ing. Jana Trhlíková.
Mezi absolventy jednotlivých skupin oborů jsou z tohoto hlediska podstatné rozdíly. Náhradní variantou je studium VOŠ škol především pro velkou část studentů humanitně orientovaných oborů, z nichž by si vybralo raději vysokou školu přibližně 70 % dotázaných. Naopak je tomu u strojírenského zaměření, kde by 55 % absolventů dalo znovu přednost studiu na vyšší odborné škole.
K tomu je třeba dodat, že reforma terciárního vzdělávání počítá s posílením role profesně zaměřeného školství, které je u nás zatím zastoupené právě vyššími odbornými školami. Není proto vyloučené, že nový zákon napomůže vyšší prestiži VOŠ.
