Končí-li student střední nebo vysokou školu a otevře jeden z mnoha pracovních serverů, může lehce propadnout skepsi. Většina pracovních nabídek vyžaduje i několikaletou praxi. Mnohdy ale stačí změnit přístup, opustit svět pracovních serverů, začít aktivně hledat práci a z nevýhody se rázem stane cenná deviza. A člověk zjistí, že se firmy předhánějí, aby si z čerstvých absolventů „vyzobaly“ ty nejlepší. A nejenom v Praze.
„Je pravda, že se kvůli finanční krizi propouštělo, ale troufl bych si říct, že se v řadě případů měnila struktura zaměstnanců a z druhé strany se muselo nabírat,“ upozorňuje Stanislav Háša, který řídí lidské zdroje v České pojišťovně. Podle něj jsou absolventi ve stejné pozici jako před krizí. „Dneska je v řadě případů výhodnější najmout lidi po škole, kteří se dají zformovat a přizpůsobí se firemní kultuře. Čekáme, že přinesou do firmy nové myšlení, a jsou samozřejmě levnější,“ pokračuje Stanislav Háša. Upozorňuje také, že dříve se na čerstvé absolventy zaměřovaly zejména poradenské firmy zabývající se auditem, dnes se ale tento trend přenesl i do jiných, například výrobních odvětví.
Od začátku dostávají konkrétní úkoly Nové zaměstnance mezi studenty dnes aktivně vyhledává řada velkých firem. „Studenti a absolventi jsou klíčovou cílovou skupinou naší náborové komunikace,“ říká Hana Krbcová, personální ředitelka Skupiny ČEZ.
Samozřejmě se nabízí otázka, co mohou absolventi nabídnout, že jsou firmy ochotny do nich investovat čas, když na trhu je řada zkušených lidí bez práce. „Absolventi udělají za rok tak obrovský pokrok, že se to vyplatí. Když hledáte například zkušeného produktového manažera, řekne si třeba o padesát tisíc, můžete ho mít zítra, ale přinese do firmy to, co už je na trhu,“ vysvětluje Stanislav Háša. Nemusíte se mu příliš věnovat a on bude dál dobře dělat svoji práci. Ale nepovede to k žádné změně.
Další možností je podle Háši zaměstnání absolventa, který se spokojí s platem 25 až 30 tisíc. „Když se dobře zapracuje, může mít za rok či dva oněch padesát tisíc. Vy však najednou získáte člověka, který přemýšlí úplně jinak. Nejprve se mu sice budete půl roku věnovat, ale pak se naplno zapojí do chodu firmy a dokáže vám přinést obrovskou změnu,“ popisuje Stanislav Háša.
Firmy pracují se studenty na vysoké, nebo dokonce i na střední škole: nabízejí kvalifikované brigády, stáže a praxe, zadávají bakalářské a diplomové práce. ČEZ uděluje nejlepším studentům se zájmem o energetiku stipendia, Česká pojišťovna od května jako novinku vypisuje granty na řešení určitých úkolů. Peníze putují na vysoké školy a ty je pak rozdělují studentům, kteří uspějí - třeba vyvinou novou aplikaci pro chytré telefony umožňující komunikaci s klienty.
A jak najít mezi mladými studenty potenciální kvalitní zaměstnance? „Třeba se jich ptáme, co ve svém životě změnili, aby dospěli k určitému cíli,“ říká Háša.
Ke speciálním nabídkám určeným pro absolventy vysokých škol patří také takzvané trainee programy. Mohou mít samozřejmě různou podobu, vždy se ale jedná o nabídku zaměstnaneckého poměru na dobu určitou pro absolventy bez praxe nebo jen s minimální praxí.
Uchazeči projdou výběrovým řízením a poté se stanou zaměstnanci firmy, za což pobírají plat. U Kooperativy je to kupříkladu 20 tisíc měsíčně plus kvartální a mimořádné odměny. K tomu mohou sjednávat pojištění.
Účastníci tohoto programu, u České pojišťovny jim interně říkají „trejníci“, většinou rotují po firmě a mají možnost poznat, jak fungují jednotlivá oddělení. Záleží na firmě, ale v námi oslovených společnostech trainees vykonávali běžnou práci, nešlo o žádné cvičení. „Od začátku jsem dostávala konkrétní úkoly, na kterých jsem pracovala. Nedělali si ze mě jen výpomoc, jako tady je sto životopisů, které je potřeba přečíst, tak to dáme traineemu. Třeba jsem měla upravit webové stránky, některé věci jsem si mohla vymyslet sama. Navíc pozice trainee vám otevírá dveře,“ říká Alena Rambousková, která programem sama prošla v České pojišťovně. Jen díky této zkušenosti se mohla setkávat s různými manažery, což bylo oproti normální absolventské pozici velkým plusem.
V Kooperativě mají zase momentálně traineeho, který v úseku informačních technologií vytváří reporty a statistiky, účastní se jednání ve Vídni, je zapojen do projektů vývoje firemního počítačového programu. Přitom do „zácviku“ nastoupil teprve v říjnu.
Nejžádanější jsou ekonomové a technici Trainee programy trvají různě dlouho, zpravidla rok. U energetické firmy E. ON je to ovšem 18 měsíců, a v rámci nich může dokonce čerstvý zaměstnanec absolvovat stáž v zahraničí.
Většina firem nabírá do programu trainees na vysokých školách, zpravidla s ekonomickým a technickým zaměřením, žádaní jsou absolventi Matematicko-fyzikální fakulty UK. Kromě toho firmy často hledají vystudované psychology nebo právníky.
Výhodou trainee programu je, že pokud se osvědčíte, firma si vás zpravidla nechá v zaměstnání nastálo. Kupříkladu v Kooperativě běží tento program už pět let a dodnes tam zůstalo téměř devadesát procent všech jeho absolventů.
Spolupráce s vysokými a středními školami, ať už na bázi trainee programů či dalšími formami, se samozřejmě neomezuje jen na Prahu a Brno. Základem je vytipovat si oblast, kde chce člověk pracovat, a pak cíleně kontaktovat firmy, které tam působí.
Najednou získáte člověka, který přemýšlí úplně jinak. Když se naplno zapojí do chodu firmy, dokáže přinést obrovskou změnu.
O autorovi| MARKÉTA ŽÍDKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy Akademie
