A král pravil Galádovi: „Hle, pane, to je to dobrodružství, o němž jsem hovořil. Moji nejvýbornější rytíři dnes marně zkoušeli vytrhnout tento meč z kamene a nikterak toho nesvedli.“ - „Není také divu, Sire,“ praví Galád, „neboť toto dobrodružství náleží mně, a nikterak nenáleželo jim. A ježto jsem si byl jist, že se mi tohoto meče dostane, přišel jsem na dvůr, jak jste mohl vidět, beze zbraně.“A uchopí meč a vytrhne ho z kamenného stupně tak lehoučce, jako by v něm ani nevězel; nato vezme pochvu a zasune ho do ní. A opáše se tím mečem a praví králi: „Sire, teď jsem víc platný než předtím. Teď už mi nic nechybí, krom štítu, který nemám.“ - „Krásný pane,“ praví král, „Bůh vám už nějaký pošle, když vám poslal meč.“
A tu všichni pohlédnou po proudu, a spatří, jak k nim přijíždí prudkým tryskem dívka na bílém koni. A když k nim přijela, pozdravila krále a celou družinu a otázala se, zda je s nimi Lancelot. A Lancelot, který stál přímo před ní, odpoví: „Panno, zde jsem.“ A ona naň pohlédne a pozná ho. A tu mu řekne, celá v slzách: „Ach, Lancelote, jak se změnila vaše věc od včerejšího rána!“ Když to Lancelot slyší, praví: „Pročpak, panno? Povězte mi to.“ - „Věru, praví ona, „povím vám to přede všemi, kdo se sešli na tomto místě. Včera ráno jste byl nejlepším rytířem na celém světě; a kdo mluvil o Lancelotovi, nejlepším rytíři na světě, mluvil pravdu; neboť včera jste jím byl. Kdo by to však dnes opakoval, musel by být nazván lhářem; neboť je tu někdo lepší než vy, a dobrodružství meče je toho nezvratným důkazem; jelikož vy jste si netroufl vztáhnout naň ruku. A proto se změnilo a kleslo vaše jméno, a já vám to připomínám, abyste odedneška již neměl za to, že jste nejlepším rytířem na světě.“ Nato Lancelot odpověděl, že si to již nikterak nebude myslet, neboť toto dobrodružství jej přesvědčilo, že si to již myslet nemá. Tu se dívka obrátí ke králi a praví: „Králi Artuši, toto ti skrze mne vzkazuje poustevník Nascian: že dnešního dne se ti dostane největší pocty, jaké se kdy dostalo britanskému rytíři. A nestane se tak pro tvou slávu, ale pro slávu někoho jiného. Zdali víš, o čem hovořím? O Svatém Grálu, který se dnes zjeví ve tvém paláci a nasytí rytíře Kulatého stolu.“ A poté, co pronesla tato slova, obrátila se a brala se pryč cestou, po níž přijela. (...) Tu pravil král rytířům své družiny: „Krásní pánové, je tomu nejinak, než že se nám dostalo neklamného znamení, že se v brzké době vypravíte hledat Svatý Grál.“ Pro knihu hlasovali Alice Flemrová, Šárka Grauová, Robert Novotný, Petr Šrámek, Miloslav Topinka a Anežka Vidmanová. Jindřich Pokorný knihu recenzoval v Orientaci 25. 8. 2007.
***
5. až 6. místo
Putování za Svatým Grálem
Přeložil a studií doprovodil Jiří Pelán. Vydala Triáda, Praha 2007. 494 str.
