Neděle 28. dubna 2024, svátek má Vlastislav
130 let

Lidovky.cz

Adresát: Ježíšek, 362 62 Boží Dar

Česko

Psaní dopisů Ježíškovi má u nás velkou tradici a nevyhýbá se ani našim redakčním dětem. Vypůjčili jsme si od nich pár dopisů a s údivem jsme zjistili, že doba, kdy si dítka přála autíčko a panenku, je nenávratně pryč. Dnes frčí cédéčka, empétrojky a flashdisky.

Milý Ježíšku - tak začíná většina dopisů, které píší děti před Vánocemi. Dopisy dávají většinou za okno a doufají, že si je tam Ježíšek vyzvedne. Jak ale Ježíšek vypadá? Je to spíš anděl s křídly a blonďatými vlásky, nebo miminko v jesličkách? Zeptejte se svých ratolestí a každé vám odpoví jinak.

Když měl osmiletý Míša namalovat, jak si ho představuje, Ježíšek v jeho podání vypadal jako rejnok, placatá mořská ryba s velkou ocasní ploutví - ta ploutev byla prý důležitá pro manévrování, aby se Ježíšek rychle pohyboval od jedné domácnosti ke druhé a stíhal vyzvednout všechny dopisy.

„Můj starší brácha si představoval Ježíška jako ježka, který nechodí dveřmi, ale oknem. A v té místnosti nesměl nikdo být, jinak by Ježíšek žádné dárky nepřinesl. Takže je to těžké, protože ho nikdo nikdy neviděl,“ přemítá desetiletý David.

Ať už Ježíšek vypadá jakkoli, jedno je jisté. Před Vánocemi má fofr. I proto, aby nemusel lítat od okna k oknu a na Štědrý den padnout vyčerpáním, zařídil si pomocníky - paní poštmistrovou na poště na Božím Daru v Krušných horách, která mu letos už počtrnácté poštu shromažďuje na adrese: Ježíškova pošta, 362 62 Boží Dar.

Spolupráce pošty na Božím Daru s Nebeskou poštou není žádná náhoda. Boží Dar je totiž se svou výškou 1028 metrů nad mořem nejvýš položené město ve střední Evropě, a je tedy nebi nejblíže. Ježíškovi nechodí vánoční přání pouze z České republiky. Když řeknete kdejaký stát z Evropy, nebudete se mýlit. Výjimkou není ani vánoční přání třeba z Austrálie.

Ježíšek má na Božím Daru i svou cestu. Jmenuje se Ježíškova cesta a jde o trasu ve dvou délkách, která je určena zejména pro menší děti.

Ježíšku, máš to v mailu

Ježíškovi můžete psát i přes internet. Nevěříte? Tak si klikněte na www.milyjezisku.cz a uvidíte.

Jak to funguje? Velmi snadno: každý zájemce si do systému na stránkách MilyJezisku.cz vloží svůj seznam přání a čeká, jestli si je přečte ten, komu jsou určena.

„Počítali jsme s tím, že systém MilyJezisku.cz budou používat jak šestileté děti, tak šedesátileté babičky a dědečkové,“ komentuje jednoduchost autor projektu Robert Němec. „Snažili jsme se tedy vše vyřešit maximálně jednoduše a přehledně.“ Statistiky ukázaly, že prarodiče sice seznamy dárků nezadávají, zato je ale zadávají i velmi malé děti. Používání systému je zcela zdarma a bez jakýchkoli závazků.

Web MilyJezisku.cz byl spuštěn 19. listopadu 2003 a od té doby si jeho prostřednictvím napsaly o dárky tisíce lidí. „Nejvíc lidí píše na poslední chvíli kolem 22. prosince,“ říká Němec a pokračuje: „Ten nápad jsem dostal jednou ráno při holení. Moje rodina je rozeseta po celé republice i v zahraničí a hrozilo, že nebudeme schopni se domluvit, co kdo chce od Ježíška. Protože podobný systém zde dosud nebyl, napadlo mne, že bychom takto mohli lidem ulehčit výběr dárků před Vánocemi.“

Zároveň ale Němec nechtěl, aby se lidé báli nějaké reklamy nebo toho, že jejich data budou nějak zneužita. Na stránkách se žádné reklamy neobjevují, uživatelům systému nejsou posílány reklamní e-maily a rovněž data nejsou nikomu předávána nebo prodávána.

„Mimochodem, lidé se snaží systém různě podfouknout a zjistit, jestli se jim jejich přání splní. Ale MilyJezisku.cz má v sobě zabudovanou ochranu proti takovým pokusům, takže poštu si přečte jen ten, komu je určena,“ vypráví osmadvacetiletý ředitel internetové a marketingové agentury.

Mrkev pro soby, koledy pro Santu

Ve většině zemí na západ a na sever od našich hranic nerozdává dárky Ježíšek, ale Santa Claus. Je to osoba s konkrétní podobou dobromyslného dědečka, který brázdí se sobím spřežením štědrovečerní oblohu a naděluje dětem dárky 25. prosince ráno.

Sedmatřicetiletý Holanďan Rafael dos Santos, který každoročně prodává před Vánoci na Staroměstském náměstí medové vafle, se těší na Santu se svými dvěma dcerami - dvouletou Valery a roční Amelií.

„Holky jsou ještě moc malé na to, aby si psaly o dárky Santa Clausovi, Valery ale kreslí obrázky a doufá, že se Santa dovtípí, co chce najít pod stromečkem. Na Štědrý večer budeme zpívat koledy, abychom přivolali Santu, a ke krbu si holky připraví punčochu a botu.“ Proč botu? „Do té dají mrkev pro soby, kteří jsou po té dlouhé pouti pěkně unavení!“ směje se Rafael.

Hasičské vznášedlo nebo hasičské nákladní auto. Ale můžeš přinést oboje.

V průměru si každý Čech přeje tři až čtyři dárky. O dětech to ale neplatí. Jejich seznamy jsou mnohem delší.

Devítiletý Otto Šleger si přeje dvanáct dárků. Ale je uznalý - protože ví, že Ježíšek toho má hodně, dává mu na vybranou - buď auto, nebo vznášedlo. Samozřejmě kromě igráčků, batohu, kouzelnické sady pro profíky a mnoha dalších dárečků. Nejraději by samozřejmě byl, kdyby Ježíšek přinesl všechno.

Zřejmě aby mu ulehčil orientaci, napsal mu, kde se vytoužené věci dají sehnat a svůj dopis, který vytvořil v sofistikovaném grafickém programu, doplnil i obrázky a cenami.

Autor: