Afghánské soudy řídí muslimské duchovenstvo, a to je vůči představitelům církve a k mužům obecně velmi tolerantní. Navíc čtrnáctiletá dívka je často především na venkově považována za dospělou a sňatky nezletilých děvčat s o několik desítek let staršími muži nejsou výjimkou. Ani rodiče, ani novomanžel nebývají potrestáni. A to přesto, že zákon zapovídá sexuální styk s osobou mladší 18 let.
Z tohoto pohledu se verdikt soudu jeví jako velmi přísný. Pětačtyřicetiletý mula, známý jako „imám Saiddžaffar“, půjde za mříže na celých 15 let. Kábulské televizi to včera potvrdil šéf správy afghánského Nejvyššího soudu Abdul Kudus Rašidí s tím, že se mula během vyšetřování přiznal.
Zákon je jedna věc, praxe druhá Imám prý nechápal, že spáchal trestný čin, protože jeho konání je v Afghánistánu poměrně běžné. Přivezl si k sobě domů do Kundúzu dívku ze severoafghánského města Mazare Šaríf. Nejprve měla být pouze pomocnicí v domácnosti, a tak ji Saiddžaffar představil i své manželce. Zanedlouho se ale snažil přinutit ji k sexuálnímu styku.
Násilí páchané na ženách je v Afghánistánu stále častěji předmětem veřejné diskuse. Otázka práv žen se stává i součástí politických programů kandidátů na prezidenta, kterého budou Afghánci volit příští měsíc. I soudy se zabývají týráním žen stále častěji. Jen za poslední tři měsíce bylo vyšetřováno 70 trestných činů spojených s únosy žen a sexuálním násilím.
Po pádu fundamentalistického režimu Talibanu, který byl k ženám výjimečně tvrdý, se Afghánistán zmítá mezi úřední snahou zrovnoprávnit ženy a tradicemi, které ženy staví do podřízeného postavení. Poprvé se podobnými problémy Afghánci zabývali už před 120 lety, za vlády emíra Abdurrachmana Chána, který se pokusil omezit sňatky s nezletilými. Až jeho vnukovi se o 30 let později povedlo veřejně deklarovat právo ženy vybírat si partnera.
Jenže v praxi je „prodávání“ nevěst dodnes běžné. A to přesto, že ústava z roku 2003 ustanovuje rovnoprávnost žen, a dokonce ženám zaručuje 25 procent křesel v parlamentu a 17 procent míst v senátu. Jenže skutečné zrovnoprávnění žen naráží na předsudky i technické překážky.
Například na fakt, že jen 2 procenta Afghánek mají doklad o své totožnosti, tzv. „taskaru“.
***
Imám nechápal, že spáchal trestný čin. Jeho konání je v Afghánistánu poměrně běžné.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
