Ta na nedávné odborné konferenci ve stejném městě vystoupila s výsledky výzkumu různých variant genu TAS2R38, který je zodpovědný za vnímání některých trpkých chutí, například v zelenině, u obyvatel Keni a Kamerunu. Vědci zjistili, že zatímco Evropané a Asijci mají na výběr jednu ze dvou variant tohoto genu, genetická výbava pastevců a zemědělců z rovníkové Afriky je mnohem bohatší.
Tým Tishkoffové se domníval, že vyšší genetická variabilita by měla znamenat také jemnější chuť, a rozhodl se tuto hypotézu ověřit experimentálně.
Experti nechali Afričany ochutnat různě silný trpký roztok (obsahoval sloučeninu PTC, jejíž zjišťování v potravě umožňuje funkce genu TAS2R38) a jejich výsledky porovnali s výsledky Evropanů. Obyvatelé černého kontinentu se začali „ošklíbat“ nad roztoky tak slabě trpkými, že je běloši polykali.
Podle Tishkoffové a jejích kolegů by lepší vnímání chuti mohlo Afričany chránit před jedovatou flórou v jejich domovině. Ale toto vysvětlení je zatím nutno považovat za nepodložené. Jiný vědecký tým totiž nedávno zjistil zvýšené schopnosti poznávat hořké chutě i u sibiřských domorodců, kteří v minulosti rozhodně nepatřili mezi velké jedlíky zelené potravy.
