Jihoafričan Brandon Huntley se ve své zemi opakovaně stával obětí násilí za to, že má bílou pleť. Kanada mu kvůli tomu poskytla uprchlický azyl. Vláda Jihoafrické republiky to označila za rasismus.
OTTAWA/PRAHA „Otevřel jsem lidem oči,“ řekl 31letý Brandon Huntley listu The Star s odkazem na to, jakou publicitu vyvolal útěkem z Jihoafrické republiky. Ve své zemi se totiž prý necítil v bezpečí kvůli barvě pleti - jako běloch se stával terčem útoků, nemohl najít pořádnou práci, žil ve strachu a nejistotě. Jak popsal ve své žádosti o azyl, kterou loni podal po třech letech ilegálně strávených na kanadské půdě, černoši ho v uplynulých letech napadli celkem sedmkrát. Z toho byl třikrát pobodán během loupežného přepadení. V dalším z případů ho útočníci bili a titulovali výrazy jako „bílý pse“ a „osadníku“ (čímž reagovali na koloniální minulost země).
Bojí se vrátit zpátky do vlasti Na policii však Huntley ani jeden útok nenahlásil, protože „jí nevěří“. Ani teď, kdy získal v uprchlický status, o případné soudní žalobě neuvažuje. Prý ze strachu o část příbuzenstva, která stále v Jihoafrické republice žije. Zároveň kategoricky odmítá o svém úspěšném přijetí v Kanadě jednat s jihoafrickou vládou. Podle svých slov totiž věří, že její členové musejí být „znechuceni“ z toho, jak celou svoji situaci popsal.
Z Huntleyho profilu, který média objevila na Facebooku vyplývá, že je například vášnivým fanouškem rugby a hlásí se k náboženství, které nazývá podle svého jména „Brandonismus“. V jednom z příspěvků vyjádřil strach vrátit se zpátky do vlasti. Spousta jeho přátel mu na Facebooku nechává vzkazy, vyjadřuje podporu a radí, aby už v Kanadě zůstal. Podle dívky podepsané pouze Halle, Huntley poslední roky pracoval dvanáct hodin denně a strávil celou kanadskou zimu v bytě bez vytápění. „Když slyšíte, s jakou vášní v hlase mluví o Jižní Africe, krásných výhledech, úžasném počasí, oceánu, surfingu, přátelích, rodině... To není člověk, který nenávidí svou vlast. On pouze nenávidí to, že se nic nedělá ke zlepšení tamní situace,“ citoval Hallein vzkaz The Sun. „Co mě opravdu bolí, je jeho smutek v očích, když mluví o tom, jak se tam nevinným lidem bere půda, jsou vražděni, znásilňováni a děti týrány až k smrti. A vláda nad tím zavírá oči... Kdo rozumný by chtěl žít a mít rodinu v takové nejistotě a strachu?“ napsala Huntleyho známá.
Kanadský úřad pro uprchlíky v Huntleyho případě uznal, že byl v Jihoafrické republice obětí rasové diskriminace. „Důkazy odhalují obrázek lhostejnosti, neschopnosti nebo neochoty vlády a bezpečnostních složek chránit bílé Jihoafričany před pronásledováním černých Jihoafričanů,“ citoval jednoho člena úřadu Williama Davise kanadský list Ottawa Sun.
„Bílí tu nejsou tolerováni“ S rozhodnutím Kanady však zásadně nesouhlasí Jihoafrická republika v čele s Africkým národním kongresem. Huntleyho obvinění podle jeho členů jen podněcují další rasismus.
„Není absolutně žádný důvod udělit Huntleymu uprchlický status. Případ chce očividně poškodit obrázek o jihoafrickém obyvatelstvu a zvláště pak o lidech s černou pletí,“ vyjádřil se mluvčí pro oblast domácích záležitostí Ronie Mamoepa a dodal, že celá věc je „absolutní nesmysl“. Frans Cronie, který je v Jihoafrické republice odborníkem na rasovou problematiku, prohlásil, že případy diskriminace bílých Jihoafričanů často postrádají důkazy. „I když je naše společnost velmi násilná, velká většina obětí jsou černoši,“ uvedl Cronie.
Smíšené jsou i reakce jihoafrických obyvatel. „Nikdy bych nešel do Kanady, je to nejrasističtější země na světe,“ komentoval článek o Huntleym jeden z nich. Najdou se ale i tací, kteří rozhodnutí Kanady vítají. „Rasismus se tu v poslední době náramně stupňuje a bílí tu nejsou vítáni ani tolerováni,“ postěžoval si jiný Jihoafričan.
