Základnímu výzkumu, který ponese ovoce třeba v podobě léků na rakovinu nebo na Parkinsonovu chorobu, zvoní hrana. Včera proto poprvé v historii proběhlo mimořádné zasedání Akademického sněmu AV ČR.
PRAHA Nabitý sál, zástupci vlády a parlamentu a hlavní bod programu - situace ve výzkumu a vývoji v České republice.
Akademický sněm se shodou okolností sešel den poté, co vláda schválila návrh rozpočtu, podle kterého Akademie věd ČR nedostane příští rok pět, ale pouze čtyři miliardy korun na provoz všech 53 vědeckých ústavů. A v dalších dvou letech to má být už jenom 2,65 miliardy. To vše v době, kdy finance na vědu a výzkum v celkovém státním rozpočtu neklesají.
„Bude to znamenat destrukci základního výzkumu, ze kterého můžeme získat poznatky například pro vývoj léků na rakovinu nebo léčbu poúrazových stavů míchy pomocí kmenových buněk,“ zdůraznil ve svém úvodním vystoupení profesor Jiří Drahoš, předseda AV ČR. Zároveň uvedl, že Akademie kvůli krizi sama nabídla snižování svého rozpočtu na provoz, ale postupnými kroky, a nikoliv po miliardových skocích.
Za hlavní příčinu této situace označil Jiří Drahoš Radu vlády pro vědu a výzkum, jejíž komise navrhla velmi nekvalitní a neověřenou metodiku pro hodnocení výsledků vědeckých institucí. Podle metodiky se pouze mechanicky počítají body za jednotlivé výsledky (Více viz text V cizině se ruší ústavy běžně). Podle počtu bodů se pak přidělují finance ze státního rozpočtu. „Metodika směšuje výsledky aplikovaného i základního výzkumu a podporuje průměrnost,“ upozornil předseda Akademie. Rada podle jeho slov selhala, a proto vyzval její členy, kteří metodiku obhajují, aby svoje názory vysvětlili.
Vystoupení, které sklidilo bouřlivý potlesk, zakončil Drahoš návrhem, aby sněm doporučil další jednání s premiérem a parlamentními stranami o přepracování předloženého rozpočtu. Jiří Drahoš rovněž navrhl, aby premiér ustanovil nové složení rady včetně jejího sekretariátu. Tyto návrhy se ocitly v závěrečném usnesení sněmu včetně toho, aby byl o situaci informován evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik. Významným krokem je Drahošův návrh, schválený Akademickým sněmem, zahájit informační akce včetně protestních. V následujícím vystoupení Walter Bartoš (ODS), předseda parlamentního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu uvedl, že Rada má pouze poradní hlas a o konečné podobě rozpočtu rozhodují poslanci. Vyzval proto Drahoše k další debatě, ale odmítl jednat pod nátlakem. Zároveň uvedl, že v Akademii se na excelentním výzkumu podílí jen 13 procent jejích zaměstnanců.
Zájem o další diskusi nad rozpočtem vyjádřila po Waltrovi Bartošovi rovněž ministryně školství Miroslava Kopicová. Čísla o financích na rok 2011 a 2012 považuje za nezávazná, protože nikdo teď neví, jak se ekonomická krize projeví v příjmech. S velkými rozpaky v sále se setkalo její doporučení, aby Akademie čerpala peníze na provoz svých ústavů z evropských fondů. „Je naprosto nemožné financovat třeba Filozofický ústav z peněz získaných na fyzikální výzkum,“ komentoval návrh ministryně profesor Drahoš.
Podporu snaze akademiků změnit metodiku hodnocení vyjádřil na sněmu rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Podtrhl, že omezovat peníze na vědu a výzkum není prozíravé ani v době krize.
