Akademické náměstí v Brně, které vznikalo už před devadesáti lety, se stane skutečností. Ale jinak a s jinou náplní, než původně mělo.
BRNO V centru Brna vznikne další vysokoškolský kampus. Vysoké učení technické hodlá tři ze svých fakult přestěhovat do míst, kde již nyní působí jejich stavební fakulta a kde sídlí Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
Nové budovy mají vyrůst na nároží Šumavské a Veveří ulice, kde si v posledních letech Brňané zvykli vídat nejčastěji kolotoče, cirkusové stany a auta. Dostane zřejmě název Akademické náměstí, jaký mu vybrali radní už za první republiky.
Porota v soutěži jednomyslně vybrala projekt kanceláře Kuba & Pilař architekti. „Přes intenzivní využití pozemku působí koncept tří budov uvolněně, dispoziční řešení objektů je jednoduché, konstrukčně logické, a tím i hospodárné,“ shrnul dojmy komise prorektor VUT Alois Nový. Městské pozemky chce VUT odkoupit, kdy se ale začne stavět, ještě není stanoveno. I náklady se zatím jen odhadují, ve stovkách milionů korun. „Předpokládáme, že větší část areálu vznikne do roku 2013,“ míní však Nový. K právníkům se postěhují technici, umělci i architekti Areál bude sloužit více než šestnácti stovkám studentů architektury, výtvarného umění a posluchačům Ústavu soudního inženýrství, který se má transformovat v novou fakultu. Doplní je 250 pedagogů a zaměstnanců. Studie počítá i se čtyřmi podzemními podlažími pro parkování. „Město získá 850 parkovacích míst, dalších necelých tři sta bude sloužit škole,“ upřesnil Nový. Projekt zohledňuje i to, že by na místě měla vzniknout stanice brněnského podzemního diametru.
Schválením stavby padá například plán na mrakodrap, jejž právě tam prosazovali na začátku 90. let někteří brněnští radní v návaznosti na sousední tři výškové budovy.
Vybudování kampusu bylo pro VUT již nutností. Současné prostory nevyhovují především budoucím výtvarníkům, jejich budovu v Rybářské ulici hodlá škola prodat. Budoucí architekti na Poříčí jsou na tom sice lépe, ale postrádají zázemí. Protože architekti a výtvarníci potřebují některé podobné prostory jako ateliéry či výstavní plochy, spojení škole ušetří peníze.
Peníze na výstavbu hodlá VUT získat prodejem či pronájmem budovy architektury na Poříčí a prodejem areálu mezi Úvozem, Údolní a Tvrdého ulicí. Elektrotechnická fakulta se odtud postěhuje pod Palackého vrch, čímž VUT ucelí pracoviště na tři místa. Bude je mít pod Palackého vrchem, u Akademického náměstí a v bývalém královopolském klášteře.
Kampus měl být u náměstí už za první republiky Idea vytvořit na stejném místě podobné centrum vysokoškolských pracovišť pochází ze začátku 20. let. Tehdy měly své fakulty na plánovaném Akademickém náměstí soustředit jak nově vzniklá Masarykova univerzita, tak technika. „Vzniklo i několik soutěží, panovaly různé spory. V soutěži z roku 1925 nejlepší návrh předložil pražský architekt Alois Dryák, což tehdy asi část brněnských tvůrců nesla nelibě,“ podotkla historička architektury Lenka Kudělková.
V rozlehlém areálu tehdy měly kromě rektorátu MU stát i právnická, filozofická a přírodovědecká fakulta a knihovna, naproti pod Kraví horou vítězové jiné soutěže plánovali podél Veveří ulice komplex technické univerzity.
Jenomže poblíž stavební fakulty z roku 1907 vyrostla jen právnická fakulta, která měla být boční částí univerzitního komplexu. Architekt zemřel, spory pokračovaly a jejich součástí se staly i dohady o sídle Nejvyššího soudu. „A pak přišla válka,“ dodává historička. Poté část pozemků zamýšlených pro akademickou čtvrť zabrala vojenská akademie, na části vyrostly tři výškové budovy v Šumavské ulici. Teprve později u Veveří ulice vyrostla budova pro Akademii věd a ještě později u Kounicovy ulice nová Moravská zemská knihovna. Akademické náměstí?
Název je stále ve hře A název náměstí? „Název Akademické pro tu plochu zůstává tak trošku v rezervě. Nikdy nebyl schválen,“ dodala historička Milena Flodrová. „V místě plánovaných staveb ale v letech 2002 až 2006 úředně byla Akademická ulice – právoplatně vznikla, ale protože na ní nevznikl jediný dům, později byla ,přesunuta‘ do Bohunic.“
lidovky.cz Další záběry naleznete na www.lidovky.cz/brno
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
