BRNO Akademie věd vytváří v Brně nové pracoviště zabývající se globálními změnami. Přesněji: transformuje svůj ústav, který měl dosud sídlo v Českých Budějovicích. Akademici tak posílí pozici moravské metropole jako nejdynamičtěji se rozvíjejícího vědeckého centra v republice.
Nové Centrum pro výzkum globálních změn však není žádnou institucí vznikající na zelené louce. „Je to vlastně výsledek a logické vyústění systematické dvacetileté vědecké práce,“ tvrdí ředitel centra Michal Marek. Potvrzuje to i fakt, že zhruba tři čtvrtě miliardy korun, které si vznik nového centra vyžádá, uhradí příspěvek z evropských fondů. Pracoviště nabídne zázemí i brněnským studentům.
„Výzkum spojený s programem CzechGlobe soustředěným na globální změny bude orientován zhruba do tří oblastí. Za prvé do oblasti atmosféry, sem bude spadat například výzkum skleníkových plynů či sestavení krizových scénářů či simultánních modelů spojených s globálním oteplováním. Za druhé se budeme věnovat oblasti ekosystému a za třetí sociálně-ekonomickým důsledkům globálních změn,“ vypočítal Marek, podle kterého je globální změna vědeckým, a nikoliv populistickým tématem.
Sídlit budou v prostorách původní pobočky českobudějovického ústavu v brněnských Pisárkách. Dosavadní prostory ale brzy doplní novostavba pavilonu s laboratořemi. Přeměnu současného Ústavu systémové biologie a ekologie na Centrum pro výzkum globálních změn už potvrdila akademická rada, může tedy začít.
Už dříve se tehdejší místopředseda a dnešní předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš pokoušel právě v moravské metropoli podpořit vybudování jednoho z tuzemských center excelence – obřího synchrotronu Ceslab, který měl vědcům nabídnout nové využití metod při zkoumání materiálů a vzorků.
Záměr stavby synchrotronu Ceslab v odhadované hodnotě více než pět miliard korun však nakonec musel ustoupit dalším projektům – akademici se budou podílet i na brněnských centrech excelence CEITEC a dílem ICRC, podíl mají i na dalších projektech zaštítěných vysokými školami a sami také budují nová výzkumná pracoviště, například laboratoře pro nanotechnologie Alisi.
***
Akademie věd má v Brně opěrný bod
* V Brně funguje nyní celkem osm poboček nebo pracovišť celostátních ústavů Akademie věd ČR, ale především sedm plnohodnotných samostatných pracovišť vědecké instituce. Jsou jimi Archeologický ústav Brno, Biofyzikální ústav, Psychologický ústav, Ústav analytické chemie, Ústav biologie obratlovců, Ústav fyziky materiálů a Ústav přístrojové techniky.
* Brno je tak po Praze druhým největším komplexem pracovišť, s výrazně vysokým zastoupením expertů na živou a neživou přírodu a chemii. Nyní se k nim přidává Centrum pro výzkum globálních změn.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
