Akademici splní sen o náměstí

Porota v soutěži jednomyslně vybrala projekt kanceláře Kuba & Pilař architekti. „Přes intenzivní využití pozemku působí koncept tří budov uvolněně, dispoziční řešení objektů je jednoduché, konstrukčně logické, a tím i hospodárné,“ shrnul dojmy komise prorektor VUT Alois Nový. Městské pozemky chce VUT odkoupit, kdy se ale začne stavět, ještě není stanoveno. I náklady se zatím jen odhadují ve stovkách milionů korun. „Předpokládáme, že větší část areálu vznikne do roku 2013,“ míní však Nový.

K právníkům se postěhují technici, umělci i architekti
Areál bude sloužit více než šestnácti stovkám studentů architektury, výtvarného umění a posluchačům Ústavu soudního inženýrství, který se má transformovat v novou fakultu. Doplní je 250 pedagogů a zaměstnanců. Studie počítá i se čtyřmi podzemními podlažími pro parkování. „Město získá 850 parkovacích míst, dalších necelých tři sta bude sloužit škole,“ upřesnil Nový.

Projekt zohledňuje i to, že by na místě měla vzniknout stanice brněnského podzemního diametru. Schválením stavby padá například plán na mrakodrap, jejž právě tam prosazovali na začátku 90. let někteří brněnští radní v návaznosti na sousední tři výškové budovy. Vybudování kampusu bylo pro VUT již nutností. Současné prostory nevyhovují především budoucím výtvarníkům, jejich budovu v Rybářské ulici hodlá škola prodat. Budoucí architekti na Poříčí jsou na tom sice lépe, ale postrádají zázemí. Protože architekti a výtvarníci potřebují některé podobné prostory jako ateliéry či výstavní plochy, spojení škole ušetří peníze.

Peníze na výstavbu hodlá VUT získat prodejem či pronájmem budovy architektury na Poříčí a prodejem areálu mezi Úvozem, Údolní a Tvrdého ulicí. Elektrotechnická fakulta se odtud postěhuje pod Palackého vrch, čímž VUT ucelí pracoviště na tři místa. Bude je mít pod Palackého vrchem, u Akademického náměstí a v bývalém královopolském klášteře.

Kampus měl být u náměstí už za první republiky
Idea vytvořit na stejném místě podobné centrum vysokoškolských pracovišť pochází ze začátku 20. let. Tehdy měly své fakulty na plánovaném Akademickém náměstí soustředit jak nově vzniklá Masarykova univerzita, tak technika. „Vzniklo i několik soutěží, panovaly různé spory. V soutěži z roku 1925 nejlepší návrh předložil pražský architekt Alois Dryák, což tehdy asi část brněnských tvůrců nesla nelibě,“ podotkla historička architektury Lenka Kudělková.

V rozlehlém areálu tehdy měly kromě rektorátu MU stát i právnická, filozofická a přírodovědecká fakulta a knihovna, naproti pod Kraví horou vítězové jiné soutěže plánovali podél Veveří ulice komplex technické univerzity. Jenomže vyrostla jen právnická fakulta, která měla být boční částí univerzitního komplexu. Architekt zemřel, spory pokračovaly a jejich součástí se staly i dohady o sídle Nejvyššího soudu, které mělo vzniknout v čele náměstí. „A pak přišla válka,“ dodává historička. Po válce již prvorepublikové návrhy zůstaly odložené. Část pozemků zamýšlených pro akademickou čtvrť zabrala vojenská akademie, na části vyrostly tři výškové budovy na Šumavské ulici. Teprve později u Kounicovy ulice vyrostla nová Moravská zemská knihovna.

Akademické náměstí? Název je stále ve hře
A název náměstí? „Název Akademické pro tu plochu zůstává tak trošku v rezervě. Nikdy nebyl schválen,“ dodala historička Milena Flodrová. „V místě plánovaných staveb ale v letech 2002 až 2006 úředně byla Akademická ulice - právoplatně vznikla, ale protože na ní nevznikl jediný dům, později byla ,přesunuta‘ do univerzitního kampusu.“