Čtvrtek 2. května 2024, svátek má Zikmund
130 let

Lidovky.cz

Akademie „odpískala“ akci za miliardy

Česko

BRNO Pouhý týden stačil Akademii věd ČR, aby radikálně obrátila a zastavila jednu z největších investic ve své historii: brněnskou synchrotronovou laboratoř CESLAB za více než pět miliard korun.

Její představitelé po měsících sporů nepřímo přiznali, že usilovat o dotace z evropských fondů bez podpory ministerstva školství je jen ztráta peněz. „Jde o velmi závažný krok i z toho důvodu, že projekt CESLAB bezpochyby představuje jeden z nejlépe připravených výzkumných záměrů v ČR,“ oznámil předseda akademie Jiří Drahoš. Právě on patřil k zastáncům budování obřího synchrotronu, který by byl prvním ve střední Evropě. Na kontinentě jich funguje jen patnáct.

Místopředseda akademie Vladimír Mareček včera připustil, že do příprav už vložili až dvacet milionů korun. „Pokud bychom pokračovali, stálo by to další desítky milionů,“ dodal. Podle něj půjde využít alespoň některé dílčí projekty pracovišť, které měly na synchrotron navazovat. Akademie projekt obhajovala CESLAB, jehož jádrem měl být obří urychlovač, který zjednodušeně produkuje intenzivní světlo využitelné při zkoumání materiálů, prosazovala akademie v rámci budování tzv. center excelence. Ministerstvo školství je ale mezi šest nejlepších nevybralo, na rozdíl od brněnského projektu CEITEC připravovaného tamními univerzitami. Kritizovalo například náklady na provoz synchrotronu. To ještě minulý týden akademie odmítla a tvrdila, že bude Evropskou unii o dotaci žádat vzdor nesouhlasu ministerstva.

CESLAB se vyčlenil právě z vysokoškolského CEITEC. „Rozhodnutí Akademie věd o ukončení jejího projektu nemá a ani nemohlo mít žádný vliv na projekt CEITEC. Práce na něm pokračují podle původního harmonogramu tak, abychom jej mohli předložit na ministerstvu školství ve stanoveném termínu do konce září,“ ujistil včera rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. V rámci CEITEC vzniknou unikátní výzkumné infrastruktury, které budou spolupracovat s nejlepšími evropskými odborníky.

Trubice brněnského synchtrotronu měla mít průměr 135 metrů. Laboratoře umístěné po jejím obvodu by mohli využívat odborníci nejen v přírodních a materiálových, ale také ve společenských vědách. Teoreticky například může posloužit k přečtení staré rozpadající se knihy, aniž by ji bylo třeba otevřít.

ROZHOVOR s Jiřím Drahošem čtěte na straně 27

Autor: