Když 23. března 1983 vyšel v týdeníku Tribuna článek Nová vlna se starým obsahem, začalo tažení proti alternativním hudebním skupinám. Archivy ovšem skrývají řadu indicií, že celá kampaň byla řízena přímo Státní bezpečností.
PRAHA „Barvení vlasů na zeleno, na modro, na růžovo, tetování hákových křížů, malování barevných pásů na obličej apod. To byl výsledek, který tato vlna přinesla,“ napsal v odsudku hudební nové vlny autor článku v ideologickém týdeníku KSČ Tribuna. Pamětníci dodnes vedou vášnivé debaty, kdo se skrýval za pseudonymem Jan Krýzl, který byl pod textem podepsán. Podle některých zdrojů jím mohl být Jaroslav Kojzar, autor dodnes přispívající do ultralevicových Haló novin.
Archivy Státní bezpečnosti teď vydávají svědectví o tom, že celá kampaň proti nové vlně byla řízena přímo komunistickou tajnou bezpečností. A že Krýzlův článek byl jen menší součástí hry, kterou StB proti „nepřizpůsobivé“ mládeži rozjela. Vliv StB na kampaň připouští i historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Zejména pro odbory zabývající se tzv. kontrarozvědnou ochranou mládeže to byla jedna z priorit, která se objevuje ve všech dlouhodobých plánech činnosti,“ říká Blažek.
O tažení proti nové vlně se s předstihem mluví třeba v pracovním plánu na rok 1983, který připravil 3. odbor X. správy SNB. Tedy estébáckého odboru, který měl na starosti kontrarozvědnou ochranu mládeže a školství.
Plán estébáci zpracovali již na konci roku 1982. „Nadále znemožňovat vytváření tzv. paralelních struktur (II. kultura, neprofesionální beatové skupiny) s protisocialistickým zaměřením,“ píše se v plánech činnosti StB na rok 1983.
Problémy ale neměly mít jen známé kapely, jako byl Pražský výběr nebo Jasná páka. Třeba plzeňská krajská správa StB dosáhla v první polovině roku 1983 ukončení činnosti skupin Horizont, Laser a Kombajn. „Připravují se další opatření u hudebních skupin Vejce, Beton Rock, Melouch a Ďáblovi soustružníci,“ píše se ve čtvrtletní zprávě o činnosti plzeňské StB. Akce proti nové vlně v režii StB běžela v polovině roku 1983 naplno. Estébákům ovšem přímé postihování kapel a jejich příznivců nestačilo. Čím dál více se zaměřovali i na kulturní instituce, které novovlnným skupinám umožňovaly hraní. „Skupiny jsou zřizovány převážně při obvodních kulturních domech v rámci zájmové umělecké činnosti. Takováto legalizace jednotlivých vystoupení je hudebními skupinami zneužívána k prezentaci řady invektiv proti současné politické linii KSČ,“ píše se v polovině roku 1983 ve zprávě pražské a středočeské správy StB ve zmínce o skupinách OZW a Garáž.
I na rok 1984 si estébáci naplánovali řadu „profylakticko-rozkladných opatření“, jak říkali tlaku na skupiny a zákazům hraní. Českou novou vlnu v tu dobu čekaly ještě alespoň dva roky tvrdého útlaku.
***
„Připravují se další opatření u hudebních skupin Vejce, Beton Rock, Melouch a Ďáblovi soustružníci,“ zapsali si plzeňští estébáci
Čtvrtstoletí štvavého textu
Nechvalně proslulý, odborně zcela nekompetentní publicistický výtvor komunistického týdeníku Tribuna z března 1983, který odstartoval pogrom na tzv. novou vlnu českého rocku, byl podepsán smyšleným jménem Jan Krýzl
Nová vlna českého rocku
Nová vlna (new wave) je proud populární hudby, inspirovaný nástupem nové generace posluchačů a umělců na angloamerické scéně po roce 1976. Jádrem nové vlny byl punk – tak jednoduchý, že ho mohl hrát každý. Instrumentální zdatnost byla nahrazena energií, nadsázkou, výtvarným pojetím, divadelností. Vznikaly chytlavé písničky se sarkastickými texty plnými sloganů, vyjadřujících pocity z doby. K nové vlně patřily kapely Pražský výběr, V3S, Letadlo (později Jižní pól), Jasná Páka (později Hudba Praha), Energie G, Garáž, Abraxas, FPB, Visací zámek, Plexis, Plyn, Dvouletá Fáma, Precedens ad.
