PRAHA Podruhé se Karel Loprais připravoval na Rallye Dakar nikoli jako pilot soutěžního kamionu Tatra, ale jen jako řidič novinářského nissanu. Poranění zad z jednoho z předcházejících startů nedovolilo šestinásobnému vítězi opět nastoupit do ostrého závodu.
„Prasklý obratel ještě není natolik v pořádku, bych mohl usednout do soutěžní tatry,“ vysvětlil muž, který si za své dlouholeté úspěchy od soupeřů vysloužil přezdívku Monsieur Dakar.
„Kdyby se v budoucnu zdraví zlepšilo a našly by se finance na druhé auto v týmu, tak bych se ještě do boje s konkurencí pustil. Dokud ale nebude obratel doléčený, tak raději počkám, protože zdraví je určitě přednější,“ pokývala hlavou hlavní postava Loprais Tatra Teamu.
„Co se týká fyzické přípravy, musel jsem i před tímto startem dělat to samé, jako kdybych jel závod. Afrika je náročná i pro doprovodné vozy a jejich posádky,“ přiznala osmapadesátiletá legenda.
„Nemrzí mě, že nepojedu. Synovec Aleš jezdit umí, což dokázal v posledním ročníku třetím místem. I teď bude bojovat za nás za všechny a hlavně za Tatru. Nebude to mít jednoduché, protože vítězství z desátého a dvacátého ročníku jsem vybojoval já a teď bude na něm, aby vydřel i výhru i z třicátého Dakaru,“ pronesl populární Valach s úsměvem.
Jsme si podobní v tom, že až do konce jedeme na doraz Pro svého nástupce má zkušený šofér jen slova chvály a přiznal, že dokáže to, čím se proslavil i on sám.
„V mnoha případech jsem jezdil v konci etap na doraz a Aleš dokáže v závěru taky zrychlovat. V tom jsme si asi podobní. Je to super, že vydrží až do cíle jet naplno. To je vynikající vlastnost. Věřím, že bude bojovat o vítězství a bude si chtít vylepšit třetí příčku ze svého loňského premiérového vystoupení,“ dodal dakarský hrdina.
