BAKU/PRAHA Pozvat Bělorusko do Východního partnerství? O začlenění země ležící na východ od unie do nově vznikající iniciativy se vedly spory, nakonec ale byla dána Alexandru Lukašenkovi šance. Pozastavil se někdo nad účastí ostatních ze šestice zemí? Například situace v Ázerbájdžánu se totiž od té v Bělorusku příliš neliší. Místní vůdce Ilcham Alijev má ale oproti Lukašenkovi jednu výhodu – v jeho zemi jsou rozsáhlé zásoby ropy, takže se o přátele a spojence na Západě bát nemusí.
Vedle ropy je nasnadě i další důvod – země má strategickou polohu u Kaspického moře. Ilcham Alijev tu přitom vládne absolutistickou rukou. V prezidentském úřadu vystřídal svého otce Gejdara Alijeva, který zemřel v roce 2003. Podruhé byl do funkce zvolen loni v říjnu. Podle ústavy by tak již v roce 2013, kdy mu skončí druhé funkční období, nemohl kandidovat. Alijev ale uspořádal ve své zemi v půlce března referendum, ve kterém podle volební komise 92 procent voličů odhlasovalo, že může zůstat ve funkci až do konce svého života.
„Situace v obou zemích je podobná, dochází tam k porušování lidských práv, falšování voleb, občanská společnost téměř neexistuje,“ uvedl pro LN nejmenovaný novinář působící v ázerbájdžánské sekci Rádia Svobodná Evropa. „Nyní víme o sedmdesáti politických vězních, zavřeni jsou také tři novináři,“ dodal.
Mezi Alijevem a Lukašenkem však rozlišuje i český prezident Václav Klaus. V polovině dubna prohlásil, že pokud do Prahy přijede Lukašenko, nepodá mu ruku a nepřijme ho na Pražském hradě. Zcela opačný „metr“ ale zvolil v případě ázerbájdžánského prezidenta. Včera s ním na Hradě jednal. „Klaus vyslal pozitivní signál, když řekl, že si nepotřese rukou s Lukašenkem. Stejně tak by si ale neměl potřást rukou s Alijevem,“ uvedl pro LN Jeff Lovitt ze sdružení podporující lidská práva a demokracii PASOS.
