Alimenty od státu pohořely v Senátu

Návrh poslanců ČSSD podle Senátu neřeší vymáhání náhradního výživného na
neplatičích a jeho přijetí by znamenalo rezignaci na uplatňování platných zákonů.

Normu tak dostane k novému posouzení Poslanecká sněmovna, kde levice může veto Senátu přehlasovat.

Místopředseda sociálního výboru Josef Novotný (SNK) normu označil za předvolební gesto, což poslankyně ČSSD Anna Čurdová za navrhovatele odmítla. Novotný poznamenal, že situaci lze úspěšně řešit už podle platných zákonů. Soudy o alimentech rozhodují poměrně rychle a sociální úřady poskytují příspěvek na výživu. Výživné mohou vymáhat i exekutoři, kteří jsou v těchto případech úspěšní v 75 procentech případů, vypočítával Novotný.

Senát zamítl předlohu "ne proto, že by nesoucítil s těmi maminkami, které mají sociální problémy, ale pro právní vady tohoto zákona", uvedl šéf ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS). Podle něj by do budoucna mělo být lepším řešením to, aby výživné vymáhali například celníci nebo finanční úřady. Kubera míní, že by byli úspěšnější než obce s rozšířenou působností, které zřejmě budou mít vymáhání náhradního výživného na starosti.

"Zákon řeší dosti velkoryse následek, nikoli příčinu problému, kterou je neustálá tendence k rozpadu rodiny," podotkl Martin Mejstřík (za Cestu změny). Za přijetí zákona se kromě sociálních demokratů naopak přimlouvaly Helena Rögnerová a Jitka Seitlová z klubu SNK. "Základem změny systému je vůle a já se obávám, že důvodem současné situace nejsou právní obezličky, ale nedostatek vůle situaci měnit," poznamenala Seitlová. Rodičům dětí, jimž jejich bývalý partner či partnerka výživné neplatí, by měl podle návrhu zákona stát od příštího roku dávat 1760 až 2860 korun
měsíčně podle věku dítěte. Nárok na výplatu by měli jen sociálně slabší živitelé dítěte - příspěvek je vázán na maximální příjem ve výši trojnásobku životního minima. O náhradní výživné by mohli požádat v případě, že by dva měsíce po sobě nedostali soudem určené výživné.

Poslankyně na podporu svého návrhu argumentovala statistickými údaji, podle nichž je Česku v přepočtu na počet obyvatel nejvyšší rozvodovost v Evropě - na tisíc obyvatel připadají tři rozvody. "V posledních dvou letech je rozváděno řádově okolo 20.000 manželství s dětmi, jejich podíl na všech rozvodech činí přibližně 65 procent," uvedla Čurdová. V roce 2003 bylo podle ní v Česku evidováno 343.000 neúplných rodin s dětmi, na výživné má právní nárok asi 350.000 dětí. Počet soudních
rozhodnutí o výživném v témže roce dosáhl 110.000, vyživovací povinnost byla uložena zhruba 20.000 otců a asi 2000 matkám. Řada rodičů ale není schopna na soudem vyměřené výživné dosáhnout, uvedla poslankyně. Vyměřované výživné podle ní představuje zpravidla 15 procent z příjmů platícího rodiče, jeho výše činí průměrně 1579 korun měsíčně, uvedla poslankyně. Skutečná výše nákladů na zajištění základních potřeb dítěte činí měsíčně podle Českého statistického úřadu 6350 korun, dodala Čurdová.