Osm let po 11. září lze říci: Amerika dokázala zabránit opakování takového útoku na svém území. Ti, kdo si mysleli, že Bushova válka s terorem obrátí jeho ostří právě na USA, se mýlili. Jenže se mýlili i ti, kteří si mysleli, že americký vztah k muslimům se srovná. Chystaný soud se strůjci 11. září proběhne v atmosféře, kterou nelze označit za neutrální. Je to však chyba Ameriky?
V USA se chystá výjimečná konfiskace církevního majetku. Čtyři mešity a dům na Manhattanu patří muslimské nadaci Alavi. Z jejího půlmiliardového majetku čerpá Írán. Tedy americká vláda je o tom přesvědčena. Uvidíme, zda o tom přesvědčí i americkou justici. Ano, hlavní fronta této války probíhá v samotných USA.
Dobré noviny se vyhýbají stereotypům. Jenže tak lze zamlžit i vysloveně nepřátelské akty, třeba střelbu vojenského psychiatra Nidala Hasana. Prezentují ho jako muslima, přitom je případem pro psychiatra, píše v Newsweeku Evan Thomas. Tvrdit, že masakr spáchal v důsledku své islámské víry, se pokoušejí židovští extremisté, smočí si v Time Joe Klein. Dr. Hasana prý motivovaly strašné příběhy veteránů z Iráku a Afghánistánu. Charles Krauthammer se pak ve Washington Postu logicky ptá: A co ostatní lékaři, kteří žijí s hroznými příběhy veteránů? Kolik z nich vzalo zbraň a zasáhlo 51 nevinných?
Neznáme přesnou motivaci dr. Hasana. Ale když někdo střílí na své druhy ve zbrani s výkřikem Alláhu akbar, když má na vizitce zkratku nápisu Voják Alláha, vylučovat islamistický motiv je více než chyba. Kdo si myslel, že 11. září je uzavřená kapitola z historie, musel se probudit nejpozději před týdnem.
Čtěte Téma na straně 7
