Putovní výstavu prezentovanou na pětatřiceti panelech s architektonickými skvosty kubistických tvůrců Pavla Janáka, Josefa Gočára, Josefa Chochola a Vlastislava Hofmana připravil pro České centrum architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš spolu s ředitelem Fragnerovy galerie Danem Mertou.
Celkem patnáct ojedinělých kubistických staveb na černobílých snímcích Ester Havlové se do newyorského Českého centra dostalo přes Prahu, Drážďany, Záhřeb, Berlín a Paříž. „Berlín k nám má blízko a Paříž je zase kolébkou kubismu, takže úspěch výstavy se v těchto městech tak trochu dal očekávat. V americké architektuře je hodně rozšířené art deco, zatímco kubistickou architekturu má v povědomí jen úzké spektrum lidí převážně v odborných kruzích, proto jsme na reakce Newyorčanů čekali s napětím,“ řekl Zdeněk Lukeš.
„Škoda jen, že jsme vzhledem k vysokým transportním nákladům nemohli dovézt trojrozměrné modely objektů, jež také k expozici patří a které zároveň návštěvníkům daleko názorněji představují dané architektonické období. Úspěšně je však zastoupily, jak bylo podle zájmu publika patrné, repliky keramiky navržené Pavlem Janákem, jež dnes vyrábí firma Modernista,“ vysvětloval Dan Merta.
„Při instalaci výstavy nás v Českém centru napadlo, že bychom ji mohli ještě zpestřit Janákovými kubistickými židlemi, které ve zdejší brooklynské galerii Prague Kolektiv prodává fanda a sběratel českého nábytku 20. století Američan Barton Quillen,“ dodal ředitel zmiňované kulturní instituce Marcel Sauer. „Bohužel byly všechny vyprodány, což ale na druhé straně značí, že kubismus má v New Yorku úspěch a že jej lidé přece jen znají, což ostatně vidíme i na hojné návštěvnosti.“ Mezi hosty vernisáže nechyběla pravnučka prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Charlotta Kotíková. „Nejvíce mě pořád fascinuje Gočárův dům U Černé Matky Boží,“ prozradila někdejší dlouholetá kurátorka Brooklynského muzea moderního umění a nechala se samozřejmě proto u plakátu dominantní budovy v Celetné ulici i vyfotografovat. Výstava českého architektonického kubismu ohraničeného lety 1911 a 1914 potrvá v New Yorku až do 30. března. Pak se vydá do Helsink a Tokia.
