Zdaleka nejvíce budou prý potřebovat banky Wells Fargo a Bank of America. Horowitz očekává, že po skončení zátěžových zkoušek bude zvyšovat kapitál deset z šestnácti bank, které sleduje.
Vláda provádí zátěžový test devatenácti největších bank už tři měsíce. Zatím není jisté, jak Bank of America, která bude potřebovat zřejmě 34 miliard dolarů, kapitál získá, zda prodejem majetku, vydáváním dalších akcií či jiným způsobem. Největší americká banka už získala od vlády 45 miliard dolarů. Citigroup pak bude potřebovat zřejmě deset miliard dolarů nového kapitálu. Zátěžový test ale zřejmě dále přitíží výkonnému řediteli Bank of America Kennethu Lewisovi, který přišel o místo předsedy představenstva minulý týden. To je zřejmě první krok k jeho úplnému odchodu ze společnosti, kde pracuje už 40 let, z toho posledních osm na nejvyšší pozici.
Pokud bude od bank vyžadováno navýšení kapitálu více, než investoři očekávají, může je to znervóznit, protože se ukáže, že finanční sektor je ve větších problémech, než se čekalo. Na druhou stranu pokud bude výsledkem zátěžového testu vyjasnění, zda a které banky jsou zdravé, může to investory povzbudit a přilákat další investice.
Horowitz očekává, že nejlépe v zátěžové zkoušce obstojí Bank of New York Mellon, Goldman Sachs a State Street Corp. Za atraktivní považuje i současnou cenu akcií těchto bank.
Devatenáct největších bank a finančních ústavů v USA nyní jedná s regulačními orgány o tom, jak velký kapitálový polštář si mají vytvořit pro případ, že se znovu objeví krize podobných rozsahů, jako je ta nynější. Jde o to, aby banky byly schopny fungovat v situaci, kdy budou mít kvůli krizi přechodně i velmi vysoké ztráty.
Výsledky zátěžových zkoušek, které mají určit, zda jsou největší americké banky schopny si poradit v obtížné situaci i bez asistence státu, mají být známy dnes.
